Osamocení lidé trpí nočními můrami

Noční můry, které člověka probudí uprostřed noci, mohou být natolik živé a děsivé, že v mysli zanechají nepříjemné emoce ještě dlouho po probuzení. Zatímco v 18. století byly považovány za projev nemoci (1), dnes víme, že mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk i pohlaví, protože představují běžnou součást lidského prožívání. Obzvláště náchylní k nim bývají osamělí lidé.

Opuštěnost není banalita

Podle americké klinické psycholožky Vanessy Kennedy má osamělost hlubší rozměry, než se na první pohled zdá. „Je to tíživý pocit izolace nebo nedostatku blízkých a důvěryhodných vztahů,“ vysvětluje odbornice. Může se pak projevovat různými způsoby, od absence smysluplných vazeb přes nedostatek podpory ve stresových situacích až po obavy ze spojení s ostatními. „Občasné vnímání samoty je normální, přetrvává-li ale delší dobu, vyžaduje pozornost, neboť ovlivňuje náladu a kvalitu života. Jedním z varovných signálů může být zhoršený spánek a časté noční můry,“ upozorňuje Vanessa Kennedy.

Má to své načasování

„Tyto děsivé sny se rodí během REM fáze spánku, kdy naše vědomá mysl odpočívá, ale podvědomí stále reaguje na to, co se kolem nás děje,“ popisuje další americká psycholožka Meghan Marcum. Pokud prožíváme stres, úzkost nebo trauma, náš spánek to rychle zrcadlí, což se promítne i do snů. Ze statistického hlediska (3) bývají nočními můrami plynoucími ze stresu a úzkosti více postižené ženy, které prokazatelně zažívají jejich větší frekvenci. „Je důležité zaměřit se na řešení osamělosti. Jakmile se nám podaří zlepšit sociální vazby a snížit pocity izolace, noční můry se obvykle stanou méně častými a intenzivními,“ dodává Meghan Marcum.

Zdroje: (1) www.hms.harvard.edu/news-events/publications-archive/brain/nightmares-brain, (2) www.realsimple.com/are-loneliness-and-nightmares-linked-8699329, (3) ww.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24934011/