Mít kocovinu, to vážně není žádná hitparáda. Proč je to ve vyšším věku jiné než zamlada? Důvodem je pokulhávající metabolizace alkoholu, snížená odolnost těla i změna týkající se zadržování vody v organismu.
Máte pocit, že lidově zvanou kocovinu snášíte mnohem hůře? Tak to jste pravděpodobně zjistili, že zatímco v mladším věku vám „na srovnání“ stačilo něco malého k jídlu a sklenka vody, teď se z večírku zotavujete celý víkend. Nebo dokonce týden! Ale vážně – co se to děje? Vyšli jste snad ze cviku? Nebo je v tom něco jiného?
Rána, která jsou skutečně těžká
Pulzující bolest hlavy, suchost v puse, neustálý pocit žízně, nevolnost, extrémní citlivost na světlo i hluk, celková slabost a mnohdy i nutkání na zvracení. Příznaky kocoviny jsou dobře známé. Co ale tak známé není, to je skutečnost, že tento neblahý a skličující stav do značné míry ovlivňuje kromě zdraví jater i hormonální rovnováhu (1). Jak člověk stárne, dochází k názoru, že i malé množství alkoholu způsobuje velkou kocovinu a její průběh je čím dál horší a horší. Proč?
Metabolizace trochu pokulhává
Pokud jde o samotnou metabolizaci alkoholu, bylo by naivní myslet si, že i s přibývajícím věkem bude tenhle proces stále šlapat na plné obrátky. Potvrzuje to i americký gastroenterolog David Kahana, který upozorňuje na to, že s každým rokem navíc je tělo při metabolizaci alkoholu méně a méně efektivní, kvůli čemuž tekutá metla lidstva zůstává v organismu mnohem déle a dá větší práci se jí zbavit (2). Stárnutí navíc zahrnuje i celkový pokles odolnosti těla, čímž se snižuje i zotavovací schopnost (3). Další příčinou a vysvětlením je dehydratace, jejíž riziko ve vyšším věku roste samo o sobě. Protože alkohol je diuretikum, v kombinaci se změnami zadržování vody souvisejícími s věkem jeho konzumace může vést k intenzivnější kocovině a tedy i horším příznakům. Je vám asi jasné, že lepší už to nebude, že?
Zdroje: (1) www.niaaa.nih.gov/publications/brochures-and-fact-sheets/hangovers, (2) www.realsimple.com/why-hangovers-get-worse-with-age-7506142#citation-1, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27159818
Sledujte nás na sociálních sítích: