K plísňovému kožnímu onemocnění můžete přijít velice snadno, protože je nakažlivé. Stačí tedy jeden kontakt s nemocným a je vymalováno! Naštěstí je tu peroxid vodíku, který si s touhle šlamastykou umí poradit.
Peroxid vodíku má kdekdo spojený s vlasy, respektive změnou jejich barvy. Je pravdou, že vykazuje oxidační účinky a proniká přímo do vlasových kořenů, kde vyvolává chemické reakce, čímž hřívu zesvětluje. Nový odstín je pak trvalý a nesmývatelný, proto musí takzvaně odrůst. A že peroxid dráždí kůži? Ve špatné koncentraci možná, v té správné ji pomáhá spíše léčit.
Když pokožka není v kondici
Dermatofytóza patří mezi nejčastější kožní plísňové infekce. Postihuje pak různé části těla, a to od pokožky hlavy až po nehty na nohou (1). Protože je nakažlivá, může snadno „přeskočit“ z člověka na člověka. Přenašeči infekce bývají i domácí mazlíčci, zejména pak psi, kočky a morčata (2). Tahle svízel se projevuje tvorbou kruhovitých ložisek se zarudlým okrajem i zánětlivými puchýři, které svědí jako čert. Jejich škrábání sice vede k chvilkové úlevě, ale značně podporuje i šíření infekce. Jakmile se pořádně nevyléčí, ráda se opakovaně vrací, takže je třeba s ní rychle zatočit. Ale jak? Pomocnou ruku nabízí právě peroxid vodíku.
Spása z drogerie i lékárny
Peroxid má antibakteriální, fungicidní a sporicidní vlastnosti (3), proto infekci eliminuje a zabraňuje jejímu dalšímu rozšíření. Pro bakterie a houby je doslova toxický, představuje tedy spolehlivou první pomoc. Ovšem pozor – musí se s ním zacházet správně, protože v příliš silné koncentraci může ohrozit kožní buňky, které urychlují hojení. Pro léčbu dermatofytózy použijte tříprocentní roztok, bohatě to stačí. K samotné aplikaci budete potřebovat sterilní vatový tampon, se kterým potřete infikované místo několikrát denně. Roztok peroxidu vodíku lze smíchat i s kokosovým olejem, vůbec ničemu to nevadí – ba naopak, léčba se tím může výrazně urychlit.
Zdroje: (1) www.www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC172857/?, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5644651/?, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/6409877/
Sledujte nás na sociálních sítích: