Je lepší ránu přelepit náplastí, nebo ji nechat „dýchat“? Jak se to vezme, záleží totiž na rozsahu poranění. A co můžete udělat pro rychlejší hojení?
Největší orgán, jaký máme? Není to srdce ani mozek, ale kůže. Ta představuje přibližně sedm procent celkové hmotnosti, přičemž je hlavním obranným štítem proti infekcím. Neplní ale jen ochrannou funkci, protože se podílí i na výrobě vitaminu D a obstarává tepelnou izolaci. Pokud ji rozřízneme, propíchneme nebo odřeme, tělo spustí veškeré krizové systémy, aby ránu opět utěsnilo. Ovšem někdy věci nejdou tak docela podle plánu, takže musíme zasáhnout my. Jak postupovat?
Náplast si nechte na jindy
Říká se, že je ránu lepší nechat na vzduchu, což usnadní regeneraci. Že se tuto radu snažíte dodržovat? Možná to není tak úplně dobře. Zmíněné doporučení totiž platí jen pro drobné a povrchové ranky. Obecně platí, že rychlejší hojení hlubšího poranění zajistí spíše teplé a vlhké prostředí, tudíž použití náplasti či obvazu není tak docela špatný nápad. Obvaz navíc sníží riziko infekcí. Ale jen tehdy, když budete dbát o jeho pravidelnou výměnu. V případě jeho většího znečištění je třeba okamžitá náhrada. Co ještě můžete udělat pro to, aby se vám bolístka co nejrychleji zacelila?
Zaměřeno na proteiny
Hojení ran obecně zpomaluje přirozený proces stárnutí, snížená funkce imunitního systému, užívání některých léků, diabetes i nutriční deficity. Může se zdát, že vám nezbývá nic jiného, než obrnit se trpělivostí a čekat, jak se situace sama vyvine. Ovšem tak to není, přidat ruku k dílu přece jenom můžete. „Jezte zdravou stravu, abyste svému tělu dodali živiny, které potřebuje k hojení. V tomto směru jsou důležité především bílkoviny,“ upozorňuje australská zdravotní sestra Melinda Brooks s tím, že může pomoci i lehké cvičení, které zlepší průtok krve. Vyhýbat byste se podle ní měli zbytečné konzumaci protizánětlivých léků na bolest, neboť mají negativní vliv na obranyschopnost. Pokud se vám bude zdát, že se rána dlouhodobě nijak nehojí a ke všemu podivně otéká, raději navštivte svého lékaře.
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5610287/ - celý článek
Sledujte nás na sociálních sítích: