Bílý porost na marmeládě, zelenošedé polštářky na chlebu nebo černé skvrny na zdi – plíseň se šíří všude. Zdraví ohrožuje sice jen pár z nich, ale většina patří do popelnice – až na výjimky.
Plíseň kromě trochy vlhka nepotřebuje k rychlému šíření nic dalšího. Nejlépe je jí v letních teplotách, ale daří se jí i v lednici. Proto stále objevujeme zelenošedé polštářky v toastu, bílé potahy na ovoci, černé fleky pod víčkem od jogurtu. A stačí plíseň jen odstranit nebo vše vyhodit? Odborníci radí preventivně každou plísní nakaženou potravinu zlikvidovat, protože některé plísně tvoří toxické metabolity. Tyto mykotoxiny pronikají daleko do potravy. Jejich množství nepoznáte ani ve velikosti zasažení, ani v barvě. Takže je pro jistotu vyhoďte do koše (1).
Co způsobují plísně
Ve velkém množství mohou mykotoxiny způsobit akutní a dlouhodobě chronické otravy. Mohou napadat játra a ledviny, a dokonce podporovat rakovinu. V laboratoři bylo prokázáno, že toxiny plísní jsou pro embrya škodlivé, těhotné ženy by proto neměly jíst nic plesnivého. Plísně mohou vyvolat alergie, které jsou podobné senné rýmě. Mohou zhoršit už stávající alergie a astma. Lidem s oslabeným imunitním systémem mohou způsobit vážné respirační infekce z vdechování spóru plísní (2).
Plíseň v ovoci a zelenině
Plíseň se rychle množí v potravinách s vysokým obsahem vody. Zkažená jahoda může infikovat celý košík, protože výtrusy se šíří velmi rychle – aniž by byla plíseň okamžitě vidět. Co s tím? Pokud plíseň na pevném ovoci a zelenině naznačují pouze malé hnědé skvrny, stačí je dostatečně vyříznout. Vodnaté ovoce, jako jsou broskve, švestky nebo rajčata, byste po napadení měli zcela zlikvidovat (3).
Ořechy, obiloviny a koření
S plesnivými ořechy, zejména pistáciemi, není radno váhat. Plíseň uvolňuje silný toxin aflatoxin. Zbarvené nebo hořce žluklé ovoce je třeba vytřídit a vyhodit. Totéž platí pro sušené ovoce a mleté koření, jako je pepř a paprika. Pokud koření v sáčku i přes skladování v suchu hrudkuje, může za to plíseň – takže ho vyhoďte. Plesnivé müsli je také zdravotní riziko, proto celé balení vyhoďte do koše (4).
Chléb
Na chlebu se často šíří zelená plíseň, bílý chléb je napaden rychleji než tmavší odrůdy nebo kváskový chléb. Toasty a balené plátky jsou také častými kandidáty na plíseň. Pokud je napadený celý bochník, velkoryse plíseň ořízněte, pokud je plíseň na plátcích, vyhoďte je. Někteří odborníci radí vyhodit i celý chléb, i když jsou na něm malá místa plísně, protože plíseň se už určitě neviditelně rozšířila a možná vytvořila plísňové toxiny (4).
Džem
U džemu záleží na obsahu cukru, protože cukr působí jako konzervant. V případě plísně na pevné marmeládě s alespoň 50 procenty cukru stačí postižené místo odebrat. Polotekutou ovocnou pomazánku a „dietní“ džem se sníženým obsahem cukru zcela zlikvidujte. Tam se mykotoxiny mohou snadněji vyvinout (4).
Sýr
Sýr má zvláštní vlastnost: Plíseň je zde někdy žádoucí. Ať už hermelín, brie, gorgonzola nebo rokfort – mezi tyto druhy sýrů patří tzv. ušlechtilé plísně, u kterých se nevyvíjejí žádné plísňové toxiny, a lze je bez váhání jíst. Těhotným ženám se ale často doporučuje plesnivý sýr nejíst. To však není proto, že obsahují neškodnou kulturní plíseň, ale tím, že mnoho gurmánských sýrů se vyrábí ze syrového mléka. To znamená, že existuje riziko infekce Listerií s vážnými následky pro nenarozené dítě. Plíseň na jiných sýrech je naopak potřeba odstranit jako každé jídlo, protože produkují nezdravé plísňové toxiny. Čerstvé, měkké a tavené sýry s plísní vyhoďte. Celé balení musí skončit u v případě plesnivého krájeného nebo strouhaného sýra. Z kousků tvrdého sýra lze bohatě odříznout plesnivá místa, protože plíseň nemůže tak snadno proniknout pevnou konzistencí (5).
Uzenina
U salámu nebo šunky sušené na vzduchu je také znát, že plísně, které na nich při zrání rostou, netvoří žádné toxiny. Jenže pokud je uprostřed plátku salámu nebo syrové šunky, je škodlivá a musí do odpadkového koše (4).
Jogurty
Čím je potravina tekutější, tím snáze do ní pronikne viditelná houba se svými sporami a plísňovými toxiny, které se tam tvoří. A tak platí: jogurt, tvaroh, kefír nebo skyr, které vykazují drobné stopy plísně, vyhoďte celé (4).
Domácnost
Plísně se šíří i v životním prostředí. To je pro naše zdraví zvlášť nebezpečné, protože ho nemůžeme jednoduše vyhodit do koše. Plísně se usazují na textíliích, jako jsou koberce a čalouněný nábytek, tapetované a malované stěny, dřevo a další porézní stavební materiály. Stačí, že jsou jen dostatečně vlhké. Z malých zabarvených ploch se pak vyvinou velké černo-šedé skvrnité plochy – často ve špatně větraných místnostech, za velkými kusy nábytku, v chladných rozích místností (6).
Poté obyvatelé dýchají drobné spory plísní, které mohou dráždit a infikovat plíce a sliznice. Ohroženy jsou zejména děti a lidé s oslabenou imunitou. Dostáváte neustálou rýmu nebo alergie, pálí vás oči a bolí vás v krku. Příznaky jsou nespecifické. Vyplatí se však zkontrolovat plíseň. Pokud jsou velké plochy plesnivé, měli by se zapojit odborníci. Pak může být nutné odstranit tapety, zlikvidovat nábytek a vysušit stěny. Na menších plochách si s plísní poradíte sami – pomocí rukavic, kartáče a čističe na bázi octa, případně i prostředkem proti plísním. Čisticí prostředky pak vyhoďte do popelnice (6).
Zemina
V každé půdě je plíseň. Pokud se však na půdě pokojových rostlin vytvoří bílá zatuchlá vrstva, pomůže pouze důkladné přesazení do čerstvé půdy a vydrhnutého květináče. Jinak spóry půdní plísně létají vzduchem, což může u oslabených lidí vyvolat infekce. Z tohoto důvodu není návštěvníkům dovoleno vnášet do nemocnic rostliny v květináčích (7).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1892134/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC145304/, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16023239/, (4) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31351529/, (5) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30965420/, (6) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4667360/, (7) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7446844/
