Jak vypadá ideální bydlení dneška? Ve městě či na vesnici je nesmírně důležité žít poblíž keřů, stromů a rostlin! Z jakého důvodu?
Vnímání, pozornost, paměť, učení, myšlení a rozhodování patří na seznam kognitivních funkcí. Ty se zhoršují v souvislosti s věkem či stresem. Zdravá funkce mozku se dá podpořit příjmem kyseliny dokosahexaenové, jódu a vitaminů B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin) a B12 (kobalamin), které přispívají k udržování optimální činnosti nervového systému. Mezi další způsoby, jak být duševně v kondici, patří co nejčastější pobyt v přírodě (1).
Ženy, zbystřete!
Zelené plochy kolem domova podle všeho minimalizují deprese, zpomalují nástup demence a celkově zlepšují kognitivní funkce. Tak to aspoň tvrdí vědci (2) z americké Bostonské univerzity, jejichž závěry naznačují, že keře, tráva a stromy napomáhají duševní svěžesti zvlášť ženám středního věku.
Práce (2) publikovaná v odborném časopise JAMA Network Open studovala 13 594 žen s průměrným věkem kolem 61 let. Výzkumníci použili index normalizované diference vegetace k odhadu obytných zelených ploch a také samoobslužnou baterii (cogstate brief battery) učenou k měření psychomotorické rychlosti, pozornosti, učení a paměti. Výsledky přitom prokázaly, jak moc souvisí prostředí, ve kterém žijeme, s osobní pohodou.
Zklidnění, regenerace i pocity štěstí
„Příroda pomáhá lidem zotavit se z psychického stresu a povzbuzuje je, aby svůj čas trávili venku a stýkali se s přáteli, což obojí podporuje duševní zdraví,“ řekla Marcia Pescador Jimenez, hlavní autorka studie a odbornice přes epidemiologii, která působí na výše uvedené univerzitě. „Tato studie je jednou z mála, která poskytuje důkazy, že zelený prostor jednoznačně prospívá kognitivním funkcím ve vyšším věku,“ nechala se slyšet výzkumnice.
Není tajemstvím, že narušené kognitivní funkce ve středních fázích života předpovídají, že se u člověka později může rozvinout demence, a stres a deprese jsou rizikovým faktorem. Deprese zhoršení kognitivních funkcí prokazatelně nahrává, takže by všichni kliničtí lékaři a orgány veřejného zdraví měli vegetaci vyloženě doporučovat (3). „Rozmístění zelených ploch ve městech sice není jednotné a jednoduché, ale i tak by se o to města i lidé měli snažit,“ dodala Marcia Pescador Jimenez. Naštěstí si právě tohle již mnozí konečně uvědomují.
Kde se žije ze všeho nejlépe?
V první polovině července letošního roku zpracoval tým Seznam Zpráv žebříček českých měst, kde se žije nejlépe (4). Hodnotícími faktory byl například přírůstek obyvatel, zakládání rodin, nabídka bydlení nebo právě životní prostředí. Data byla čerpána z Českého statistického úřadu a pro někoho může být překvapením, že se Praha neumístila v první dvacítce měst. Na prvním místě jsou Říčany, následuje Beroun a Černošice. Jak se ukazuje, pro obyvatele je důležitá nejen dostupnost služeb, ale hlavně okolní příroda a možnost odpočinku a relaxace.
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4822500/, (2) jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2739050, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4906299/, (4) www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-komunalni-zebricek-mest-kde-se-ted-dobre-zije-prvni-dve-jsou-hned-u-prahy-208355
Sledujte nás na sociálních sítích:
