Vůči antibiotikům začínají být lidé imunní

Objev antibiotik je nepochybně jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších. Už při počátcích zlatého antimikrobiálního věku se díky těmto prostředkům mohly léčit i závažnější choroby, což přispělo k prodloužení průměrné délky života o celých 23 let. I v současné době se antibiotika předepisují na všechno možné, a to od ušních i kožních infekcí až po černý kašel a záněty mozkových blan. Lidé i lékaři jim žehnají a chválí jejich účinky, které podporují rychlou rekonvalescenci a brzké uzdravení (1). Je to samozřejmě v pořádku. Tedy až na to, že bakteriální původci nemocí už se jich nějak nebojí. A to nás staví do špatné výchozí pozice!

Je to naše chyba?

V průběhu posledních desetiletí se v humánní i zvířecí medicíně kvůli nadměrnému používání a zneužívání antibiotik vůči nim staly choroboplodné zárodky imunní. A je to vlastně logické, neboť čím více je vystavujeme látkám určeným k jejich likvidaci, tím větší mají příležitost k tomu, aby se je naučily obcházet. Tato situace má i svůj odborný název – antimikrobiální rezistence (2). Mimochodem, Světová zdravotnická organizace ji považuje za jednu z deseti největších hrozeb globálního zdraví (3). Takže ne, není to žádná legrace.  Dá se proti tomu nějak bojovat?

Není všem dnům konec

Ano, vypadá to jako bezvýchodná situace, přesto bychom neměli házet flintu do žita. K řešení antimikrobiální rezistence je potřeba mnohostranný přístup. Zásadní je samozřejmě výzkum a inovace, ovšem i populační změny zvyklostí mohou pomoci. Jaké přesně? Neužívejte antibiotika, pokud to opravdu není nezbytně nutné. Je-li to možné, nechte se proti nemocem očkovat a dodržujte pravidla hygieny (4).

Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535443/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4378521/, (3) www.who.int/health-topics/antimicrobial-resistance, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6928725/