Média nás nešetří a předhánějí se s informacemi o aktuálním dění. Máte z nich mírnou depresi a narušený spánek? Zkuste informační detox a dobrovolnickou pomoc!
Globální oteplování a tající ledovce. Pandemie koronaviru, rostoucí ceny potravin i energií, ruská invaze Ukrajiny, nedostatek lékařů, podvody se státními dotacemi a zuřící přírodní živly. Člověk zapne televizi nebo rádio a už se to na něj valí ze všech stran. Špatné zprávy střídají ještě horší a o katastrofické scénáře rozhodně není nouze. Ano, informovanost je potřeba. Ale nezanechává ve úzkost, beznaděj a zoufalství? Žádný div, že jste z toho ve stresu!
Vyšponované nervy ničemu nesvědčí
Když je stresu málo, může mít i dobré stránky – podněcuje totiž produktivitu a zlepšuje kognitivní funkce, jak prokazuje jistá studie (1). Jenže pokud začne trochu přerůstat přes hlavu, jakákoli pozitiva bychom tu hledali marně. Nadměrná psychická zátěž zhoršuje schopnost učení, oslabuje imunitu, podporuje hormonální nerovnováhu a negativně ovlivňuje činnost kardiovaskulárního systému. A to je jen zlomek jeho fatálních důsledků, proto se tolik doporučuje, abychom se mu pro vlastní dobro vyhýbali (2). Jenže copak to jde – když je těch špatných zpráv v dnešní době tolik?
Vím, ale raději nevědět!
V reakci na aktuální dění hlásí mnoho lidí intenzivní a nepříjemné emoce. I když se jich události ve světě přímo nedotýkají, vyvolávají strach a obavy. Jde především o mladší generace. Můžete být k takovým informacím imunní? Nejste-li naprostý flegmatik, pak asi jen stěží. Jak se s nimi tedy vyrovnat?
Ovládejte své zpravodajské zdroje
Popřemýšlejte o tom, zda byste si některé dny nechtěli dát od špatných zpráv pauzu. Zkrátka nesledujte televizi a nekontrolujte sociální sítě. Uvolní vás, když negativitě nebudete vystaveni,“ navrhuje jmenovaná specialistka s tím, že každá minuta klidu se počítá. Jakmile budete připraveni skočit zase rovnýma nohama do zpravodajského rybníčku, měli byste si podle této expertky vybírat pouze důvěryhodné zdroje, které poskytují ověřené informace a „neplaší“ zbytečně (3). Co dalšího můžete udělat?
Přidejte ruku k dílu
Cítíte-li splín a beznaděj, zkuste udělat nějaké drobné změny ve vašem životě. Hovoříme o aktivním zvládání a dělání něčeho ve vaší vlastní sféře vlivu, abyste změnili špatné k lepšímu. Ať už jde o materiální či dobrovolnickou podporu, budete mít pocit, že děláte něco smysluplného, což daný problém pomůže vyřešit (3).
Zdroje: (1) www.berkeley.edu/2013/04/16/researchers-find-out-why-some-stress-is-good-for-you/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5579396/, (3) názory autora, www.houseofwellness.com
Sledujte nás na sociálních sítích:
