Ačkoli špatné držení těla zvyšuje pravděpodobnost bolesti zad, existují ještě další důležité faktory. Prozradíme, které to jsou a jak si od bolesti zad opravdu pomoci.
Pokud jde o bolesti zad, téměř každý má nějakou osobní zkušenost. Za některé případy si ale můžeme svými vlastními chybami. Jednou z nich je například špatné pozice při sezení. Aby záda nebolela, je totiž důležité sedět co možná nejrovněji. Ovšem ale ani dlouhodobé sezení, a to ať už s rovnými nebo prohnutými zády, není dobré. To vede k jednostrannému namáhání, které záda poškozuje. Je lepší pravidelně polohu sezení měnit, a pokud to je jen trochu možné také pravidelně vstávat a projít se nebo ještě lépe si zacvičit. Vaše záda totiž rozmanitost milují (1).
Při bolesti odpočívat? Ne vždy!
Pokud už nás záda nepříjemně bolí, táhnou, nebo v nich dokonce bodá, mnoho z nás napadne, že bychom si měli odpočinout a záda chvíli šetřit. Jenže obvykle je pro záda pravý opak to nejlepší – a sice více pohybu. Fyzická aktivita dokáže často svalové napětí uvolnit, ať už je to při relaxační procházce nebo návštěvě bazénu. Pokud chcete zabránit bolesti, můžete zádové svaly speciálně trénovat. Abyste nesprávnému držení těla předcházeli, cvičení by mělo zatěžovat stejně zádové a břišní svaly (2).
Postiženi jsou i mladší lidé
V neposlední řadě mnoho lidí věří, že bolest zad se objevuje s narůstajícím věkem. Ale to se nedá říct tak obecně. Například bederní obratle se často zablokují, když jsou okolní svaly přetížené – a to bez ohledu na věk osoby. Často je to sakroiliakální kloub, kloub mezi křížovou kostí a střevní kostí, který způsobuje v dolní části zad určité nepohodlí. Zablokování v tomto kloubu však nemusí být známkou stárnutí, ale může se také objevit během golfových nebo fotbalových zápasů nebo během těhotenství (3).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538173/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1479671/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK284941/
Sledujte nás na sociálních sítích:
