Migréna může být skutečně dědičná

Co všechno se dá zdědit po rodičích? Může to být tělesná výška, barva očí nebo vlasů, tvar ušních lalůčků i rtů, krevní skupina i levorukost. Naši předci nám mohou nechtěně „darovat“ také sklony k nadváze, lepší či horší rozumové schopnosti nebo umělecký talent. Tím to ale ještě nekončí, protože genetické dispozice lze obvinit i ze zdravotních komplikací (1). Patří mezi ně i migréna, která postihuje neuvěřitelné množství lidí (2).

Danajský dar, který nejde vrátit

Migréna není jen nepříznivý stav, ale závažnější chronické onemocnění. Projevuje se silnými bolestmi hlavy, které mnohdy doprovází nevolnost, zvracení a extrémní citlivost na světlo i zvuk. Vyřadit z provozu dokáže na pár hodin, ale klidně i na několik dní. Odhaduje se, že migrénou v celosvětovém měřítku trpí jeden člověk ze sedmi. Jen ve Spojených státech musí žít s touto komplikací přibližně 37 milionů nešťastníků (2).

Příčin je více

S migrénovými bolestmi hlavy se spojují hormonální změny. Jejich příčinou bývá i stres, přirozené stárnutí, deprese, epilepsie nebo úzkostná porucha. Zpravidla k nim jsou více náchylnější ženy. Významná většina pacientů je má bohužel v rodinné anamnéze (2). Co na to říkají vědecké studie?

Příbuzné ani geny si člověk nevybírá

Výzkum z loňského roku, jehož závěry publikoval magazín Neuropsychiatric Disease and Treatment (3), poukazuje na skutečnost, že genové variace nebo mutace zděděné od rodičů migrénu skutečně způsobují. Nepravidelnost ve specifických genech pak udává frekvenci. Jinými slovy – některé osoby jsou bolestmi zasaženi častěji než jiní, za což může konkrétní shluk zmíněných genových mutací a variací. Takové vysvětlení není příliš pozitivní, že?

Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3977675/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK560787/, (3) psychscenehub.com/psychinsights/neuropsychiatry-of-chronic-migraine-pathophysiology-and-treatment/