Kdo se vymlouvá na nedostatek času kvůli cvičení, možná bude překvapen výsledky dalšího výzkumu, který dává přednost intenzitě před délkou. Podle vědců z Bostonu totiž deset minut sprintu prospívá zdraví a kondici více než hodina v posilovně. Že je intenzivní a krátkodobé cvičení výhodnější než to pomalé a dlouhé, zjistili také vědci z Kodaně.
Jakýkoli pohyb člověku prospívá. A kdo nemá skutečně příliš času nazbyt, měl by aspoň každodenní povinnosti vykonávat velmi intenzivně. I takové rychlé vytírání podlahy či sprint na autobus výrazně prospívají zdraví.
„Když si denně dopřejete deset minut sprintu či jiného opravdu intenzivního pohybu, nebudete se stačit divit, jaký to bude mít vliv na vaše tělo, zdraví a kondici,“ tvrdí vědci z Boston University.
Pomalá hodinová procházka je sice také zdravá, ale vyběhnout schody či sprintovat na zastávku deset minut je mnohem lepší.
„Myslím, že je to opravdu podstatný objev… Je důležité cvičit, i když člověk nemá čas. A my vidíme, že stačí skutečně málo, aby se kondice člověka výrazně zlepšila,“ tvrdí profesorka Nicole Glazer z Boston University.
Třicet sekund sprintu nahradí hodinu joggingu
Podle kanadských odborníků z McMaster University nahradí několik minut intenzivního cvičení celé hodiny méně zátěžových aktivit. Šest minut sprintu týdně se tak vyrovná několika hodinám cvičení. „Krátká a velmi intenzivní dávka zátěže procvičí svaly a zajistí jejich zdraví stejně jako týdenní vytrvalostní cvičení,“ míní doktor Martin Gibala z Hamiltonu.
Podle závěrů kanadských odborníků denně opakované krátkodobé a vysoce zátěžové cvičení, jako například sprint, vede k procvičení všech svalů a zvýšení jejich výkonnosti podobně jako při dlouhodobém vytrvalostním cvičení, jemuž věnují lidé celé hodiny několikrát týdně.
Kanadští experti zkoumali šestnáct dobrovolníků, z nichž prvních osm sprintovalo a druhá kontrolní skupina necvičila vůbec. První skupina měla čtrnáct dní třikrát týdně cvičit speciální sadu cviků. Jedna sada sestávala ze čtyř až sedmi třicetisekundových sprintů. Mezi každým sprintem byla zařazena čtyřminutová relaxace. Po čtrnácti dnech vzrostla u sprinterů výkonnostní výdrž z 26 na 51 minut, zatímco kontrolní skupina nevykazovala žádnou změnu. Ve svalech běžců také výrazně vzrostla koncentrace citrát syntázy, enzymu způsobujícího lepší zásobení tkání kyslíkem.
„Sprint může být dobrým východiskem pro ty osoby, které mají málo času na dlouho trvající cvičení v tělocvičnách. Tento druh cvičení často vyžaduje nejen hodně času, ale také odhodlání a motivaci, málokdo je schopen pravidelně trávit v tělocvičně celé hodiny. Přitom velmi intenzivní sprint může nahradit během několika sekund hodiny namáhavého cvičení a zlepšuje zdravotní stav i celkovou kondici,“ míní Gibala.
Sledujte nás na sociálních sítích:
