Lze obsah snů nějak vysvětlit? Nebo je to něco, co interpretovat nelze? A proč vlastně sníme, a to většinou alespoň dvě hodiny během jediné noci?
Sny jsou jedním z nejvíce fascinujících a mystických aspektů spánku. Od doby, co rakouský lékař, neurolog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud upozornil na jejich důležitost, se ve vědecké sféře zkoumají křížem krážem. Navzdory postupujícím objevům a získaným odborným poznatkům zůstává v této oblasti mnoho nezodpovězených otázek. I ta nejzásadnější – proč vlastně sníme, je stále předmětem diskuzí a sporů. Jaký je tedy hlavní důvod?
Co člověk, to originál
Obrazy za zavřenými víčky vnímáme všichni. Jejich obsah je však přísně individuální, proto se u každého člověka liší. A to přímo giganticky. Podle expertů jsou nejběžnější vizuální představy, nicméně jsou mezi námi i tací, kteří registrují také chuťové, čichové a zvukové vjemy (1). Kde a jak se tohle „vylepšené vysílání“ zapíná, není jasné. Tedy alespoň prozatím. Ví se však to, že sny jako takové sehrávají své důležité role. K čemu jsou?
Prostředek k úklidu i podpora paměti
Jak vychází z nejrůznějších teorií, účelů snění může být více (2). Některé předpokládají, že sny jsou klíčové pro posílení kognitivních funkcí, proto přispívají k budování paměti. Zjednodušeně řečeno – právě díky nim jsme schopní vybavovat si znalosti, data a vzpomínky. Jiné jim přikládají analyzující význam. To znamená, že jejich prostřednictvím mozek vyhodnocuje nedávné události, přičemž se zbavuje nepotřebných informací. Lze to přirovnat k jakémusi mentálnímu úklidu. Experti pracují i s myšlenkou, že snové pocity vyvolané imaginárními kontexty slouží jako nácvik, jež nám usnadní reálné prožívání emocí (3). Tak či tak, ačkoli si všechny jejich přesné detaily nepamatujeme, ukrojí nám podstatnou část noci.
120 minut zajímavého vlastního filmu
Drtivá většina jedinců sní během spánku alespoň dvě hodiny. Sny se pak objevují v jakékoli spánkové fázi, nicméně nejživější, nejintenzivnější a nejplodnější bývají v REM, což je fáze rychlého pohybu očí, při níž dochází ke zvýšení mozkové aktivity. V jejich interpretaci panují značné kontroverze. Jediné, v čem se odborníci shodují, je to, že se nějakým způsobem váží k bdělým zážitkům (4).
Zdroje: sleepfoundation.org, (1) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22121353/, (2) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24709309/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK11121/, (4) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31569467/, (4) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10779247/
Sledujte nás na sociálních sítích:
