Za nachlazení může chladné počasí jen z poloviny

Úměrně k tomu, jak klesají venkovní teploty, se plní čekárny u praktických lékařů. Pacienti s kašlem, zvýšenou teplotou i bolestmi hlavy si v nich podávají dveře, přičemž si stěžují, že za jejich chřipku a virózu jistě může chladné klima. Je tomu ale skutečně tak? Pravda je vlastně někde uprostřed.

Kdo za to může?

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí dospělý člověk onemocní v průměru dvakrát až třikrát ročně. Vůbec nejčastější příčinou nachlazení a respiračních infekcí bývají rhinoviry, které jedincům s oslabeným imunitním systémem mohou způsobit i vážnější komplikace, jako je například zápal plic či průdušek. Počasí není přímo zodpovědné za to, že se lidé rozstonají, ovšem při nižších teplotách mají rhinoviry lepší podmínky k množení, říkají odborníci (1).

Neviditelný nepřítel

Rhinoviry se obvykle šíří vzduchem. Po jejich vdechnutí, k němuž tedy může dojít naprosto kdekoli, se připojí k buňkám v nosní sliznici. Záhy se začínají replikovat v horních i dolních dýchacích cestách a nemoc je na světě. Jistá zahraniční studie prokázala, že k většině rhinovirových infekcí dochází tehdy, když se venkovní teploty pohybují okolo nuly. Pokud jde o viry chřipkové, ty se dle názoru vědců nejlépe a nejrychleji šíří ve chvíli, kdy teploměr ukazuje pět stupňů Celsia (2). Dá se jim nějak bránit?

Spěte a dejte si rybu

Tak jistě, hlavní slovo v prevenci samozřejmě hraje imunitní systém. Ten se dá podpořit vitaminem D. Zprostředkují vám ho farmaceutické doplňky stravy nebo některé potraviny. Za nejbohatší zdroje se obecně považují tučné ryby, mléčné výrobky, vajíčka, droždí, žampiony a hovězí játra. Experti rovněž zmiňují, že na obranyschopnost má velký vliv i dostatek spánku. Pro svoji ochranu také dbejte na pitný režim a časté mytí rukou, doporučují lékaři (3).

Zdroje: (1) www.cdc.gov/features/rhinoviruses/index.html, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3553670/, ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5035958/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK441912/