Čtení knih spojované s negativy

Ať už je to jídlo, pití nebo nějaká činnost, měli bychom si asi zvyknout na to, že odborníci danou věc doporučují a záhy přijdou s názorem, že není tak prospěšná, jak se domnívali. Jedním takovým příkladem je i čtení knih. Jak je to s jeho pozitivy a negativy?

Mozek jako v bavlnce

Studie z roku 2013 odhalila, že četba zvyšuje mozkovou konektivitu, a to zejména v té časti mozku, která reaguje na fyzické vjemy, jako je například bolest. Ponoření se do děje fikce, románu i detektivky také přispívá k upevňování paměti, přičemž podporuje empatii i schopnost komunikace. Dále předchází kognitivnímu poklesu, jenž zvyšuje riziko demence i Alzheimerovy choroby. Výzkum publikovaný v magazínu Journal of College Teaching & Learning poukazuje zase na skutečnost, že čtení snižuje krevní tlak, upravuje srdeční frekvenci a tlumí stres, a to podobně jako jóga. V jeho souvislosti se často zmiňuje i zkvalitnění spánku a delší životnost.

Jdu do knihovny. Mám dva roky k dobru!

Ano, ač je to možná i nevíře, zmíněný koníček prý může prodloužit lidskou existenci o celé dva roky. Naznačují to závěry amerického průzkumu, do něhož bylo zahrnuto 3 635 respondentů. Na jeho základě experti tvrdí, že zapálení knihomolové odpůrce „duševní stravy“ přežívají v průměru o 24 měsíců, protože vykazují sníženou pravděpodobnost chronických chorob. To by však nebyli odborníci, aby si na tomhle „elixíru“ nenašli nějaké mouchy.

Musím k očnímu a nějak přibírám

Protože četbu lze v pohybu uskutečnit jen stěží, objevují se názory, že čas strávený sezením a nicneděláním nahrává nadváze. Nevhodná poloha a zátěž krční páteře prý také způsobuje problémy se zády, nedostatečně osvětlené stránky zase krátkozrakost. Na další negativa knih si ještě počkáme, jistě se ještě nějaká objeví…

Zdroje: wizbuskout.com, ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6245064/, researchgate.net/publication/229431397, ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3868356/, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24091705/