Podceňování ovládá náš život

Včera večer jste se dobře bavili, ale proč máte plíživý pocit, že ten druhý si to nemyslí a že jste nebyli dost dobří? Možná jste neměli říkat tu jednu poznámku? Nebo jste byla příliš tichá nebo dokonce přezíravá? Pili jste příliš mnoho?

Hodnotíme úsudek ostatních jako příliš negativní

Pro tento nepříjemný pocit existuje v angličtině termín: „Liking Gap“, který pojmenovává rozdíl mezi tím, jak si myslíme, že nás druzí hodnotí, a tím, co si o nás náš protějšek skutečně myslí. Vědci ve studii zjistili, že drtivá většina z nás se podceňuje.

Nikdo k sobě není tak kritický jako my

Mnozí z nás se mylně domnívají, že nás okolí zkoumá a hodnotí. A zvláště ženy znají takové sebekritické myšlenky až příliš dobře. Dobrou zprávou je, že ostatní lidé to obvykle cítí jinak. Zpravidla nás vůbec nesoudí a obecně o nás přemýšlejí méně, než předpokládáme. A pokud ano –⁠ málokdo je tak kritický jako my sami.

Co nás vede k Liking Gap

Možná, že Liking Gap je také zakořeněn v dávných dobách. Již asi před 100 lety harvardský psycholog William James napsal, že pro naše přežití je nezbytné, abychom mohli posoudit druhou osobu. Jako společenské bytosti jsme zásadně závislí na úsudku druhých, protože potřebujeme vědět, že druhé máme na své straně. Příslušnost ke skupině kdysi zajistila přežití, vyloučení znamenalo smrt. V případě pochybností je bezpečnější vidět druhého jako nepřítele než mylně jako přítele.

Dokonce i jako dítě neustále cvičíme číst výrazy obličeje jiných lidí a interpretovat účinky, které na ně má naše chování. Za pouhých 40 milisekund můžeme zjistit, zda nás ten druhý považuje za sympatické nebo ne, píše psycholožka Terri Apter v Psychology Today.

Ve své práci také zjistila, že lidé neustále úsudek druhých podceňují. To znamená, že se můžeme uvolnit, protože náš úsudek je mylný. Ostatní nás často považují za milejší, než si myslíme.

Zdroj: www.researchgate.net/publication/327456464_The_Liking_Gap_in_Conversations_Do_People_Like_Us_More_Than_We_Think