Zatímco jedni si stěžují na to, jak jsme lakomí, druzí poukazují spíše na naše velké ego. Věříme, že tak špatné to s lidstvem není.
„Však vy se budete jednou pořádně divit!“ – tuhle větu nebo jí podobnou jste možná zaslechli od svých rodičů prarodičů nebo tetiček a strýčků. A většinou je tím myšleno, že lidstvo ztrácí na humanitě, dnešním mladým chybí jakékoliv vychování a lidé už si vůbec nepomáhají. Svět je zkrátka stále egoističtější a spoustu věcí se změnilo. Možná téhle starší generaci i trochu rozumíme. Ale je to s námi opravdu tak zlé?
Domnělá pravda a skutečný život
Jen jestli to nevidíte všechno až příliš pesimisticky, chtělo by se říct. Ale to oni slyšet nechtějí. Všechno se pro ně zhoršilo. Nekonečná tragédie, která se projeví až v dospělosti našich dětí. Možná máme při vyprávění dokonce pocit viny, jenže pak to přijde. Naše otázka, z čeho tak usuzují – a jejich odpověď, že mají zkrátka ten pocit….
Nesmysl
A tak se ptám expertů – novinářů, politologů a odborníků na svět. A ti všichni mě uklidňují – není to s námi vůbec tak špatné. Tedy: Lidé si pomáhají, ale spíš než z dobroty srdce z reciprocity. Takže podle hesla „já pomůžu tobě, ale ty pak zase pomůžeš mně“. Společenský egoismus totiž skončil už v 80. letech… Nicméně události z 11. září 2001 lidstvo zase sloučily.
Proč nejsme egoisti?
Existuje mnoho důvodů, proč jsme solidární. Například rodinná pospolitost s ohledem na nízké důchody a drahé nájmy. Nebo snaha předcházet osamělosti nebo nedostatku kontaktu, které ale nemusí ohrožovat jenom starší lidi. Ti mají tendenci romantizovat si staré časy. A pokud v jejich vzpomínkách bývalo lepší, museli být i lidé mnohem méně sobečtí. A jakkoliv vyprávění ze starých časů milujeme, je dobré si na konci uvědomit, že to je jen romantický příběh.
Zdroj: názory autora, https://www.pewresearch.org/fact-tank/2019/01/17/where-millennials-end-and-generation-z-begins/
Sledujte nás na sociálních sítích:
