Čím je člověk starší, tím těžší život je? Někteří z vás asi souhlasí – kromě jiného proto, že děláte „retro chybu“. Co to znamená? A jak ji napravit?
Taky už jste od rodičů nebo někoho, kdo je starší padesáti let, slyšeli, jak krásný byl svět bez mobilů a internetu? Kolik sněhu napadlo každou zimu a jak bylo v létě příjemně teplo? Že ulice byly bezpečnější a lidé milejší?
Nic zvláštního, jen je to typicky lidská špatná paměť. Zpětně totiž náš život vypadá mnohem krásnější, než ve skutečnosti byl. Docela velký problém je to pro současné padesátníky a čtyřicátníky, ale i mladší ročníky utíkají do minulosti. A to špatné na tom je, že je to jistá cesta k neštěstí…
Negativní emoce: smazat
Už na konci devadesátých let odkazovali američtí psychologové v sérii experimentů na takzvané retro chyby. Ptali se různých účastníků na tři různé situace: jízdu na kole Kalifornií, oslavu Dne díkuvzdání a výlet do Evropy. Během jednotlivých zážitků dokumentovali také mnoho negativních emocí, např. pochyby o sobě samém, zklamání a vyčerpání. Několik dní později dotazy zopakovali a – jako zázrakem! – najednou byly všechny negativní konotace a aspekty pryč. Stačilo jen několik málo dní a vzpomínky účastníků byly mnohem hezčí a pozitivnější, než jak je ve skutečnosti prožili. Je to sice šokující, ale pravda: svým vzpomínkám nemůžeme věřit!
Věkem je všechno hezčí
Obzvlášť dramatické následky pro nás takové vzpomínkové chyby mají teprve tehdy, když dosáhneme vyššího věku dospělosti, tedy asi od 40 let. Protože pak se k tomu přidává ještě takzvaný „reminiscence bump“ – většina lidí si v paměti uchová více ze svého mládí a mladší dospělosti než z následujících „klidnějších“ let. Velmi pravděpodobně proto, jak se domnívají psychologové, že si v této rané fázi utváříme svoji identitu a jsme proto velmi formativní.
Jak na špatnou paměť?
Naštěstí existují mezi námi i šťastnější starší lidé, kteří dosvědčí, že i přes špatnou paměť nejsme odsouzeni k stařecké nespokojenosti. Správným přístupem se můžeme před fatální kombinací útěků do minulosti a špatné paměti chránit. Ovšem začít bychom s tím neměli ve 40, 50 nebo 60 letech – ale nejlépe hned! Čím dříve si totiž zvykneme na to, soustředit se na to pozitivní a z daných okolností vybrat to nejlepší, tím lehčeji se nám to podaří také ve stáří – o to více si ho budeme moci užívat.
Zdroj: názory autora, https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-freedom-change/201901/dont-be-prisoner-your-past-attachment-and-memory
Sledujte nás na sociálních sítích:
