Na duševní pohodě obyvatel se radikálně projevuje dění kolem koronaviru. Psychická zátěž některé dokonce dohání k sebevražedným myšlenkám. Vyplývá to z březnového průzkumu zaměřeného na prevenci a změny chování lidí v době pandemie, který realizoval tým dotazníkové platformy Survio. Podle dat je populace dlouhodobě nespokojená a lidé ztrácí životní motivaci.
Online šetření se zúčastnilo 1400 respondentů. I v tomto průzkumu lidé zpochybňují důvěru v jakékoli vládní opatření a kritizují mimo jiné i způsob distanční výuky. Navíc výsledky přináší data o výrazném zanedbávání zdravotní prevence a změně stravovacích návyků v době pandemie.
Téměř polovina, celkem 44 % dotazovaných, ztratilo za poslední rok vnitřní motivaci. „Průzkum ukazuje na frustraci lidí a jejich ztrátu motivace se o cokoliv snažit. Společnost vnímá aktuální nařízení jako chaotická a bez jasného cíle. Většina pochybuje, zda opatření mají vůbec nějaký smysl,“ říká Martin Souček, CMO společnosti Survio. „V průzkumu zaznívá, že lidé si přejí být lépe informováni a touží konečně spatřit světlo na konci tunelu,“ dodává Souček.
Podle výsledků každý třetí pociťuje zvýšenou nervozitu a 62 % dotazovaných přiznává dlouhodobou nespokojenost s okolním děním. V odpovědích respondenti často zmiňují vyšší únavu a nepozornost způsobenou obavami z aktuální situace. Jako důsledek pandemie také přiznávají tíživou finanční situaci. Nejčastější příčinou je zpravidla ztráta zaměstnání.
Chybí pohyb i přátelé
Psychickou stránku ani nepodpoří, že více než polovině dotazovaných se zvýšila doba času stráveného u počítače. Takřka každý třetí udává sníženou intenzitu cvičení. V ohrožení jsou i mezilidské vztahy – 65 % omezilo komunikaci se svými přáteli. „Respondenti často uvádějí lítost nad ztrátou času, který mohli věnovat blízkým a rodině. Zejména v případě starších rodičů se obávají, že přišli o jedny z mála možností, jak s nimi trávit čas,“ komentuje Souček.
Strach z onemocnění covid-19 mají především ženy. Přitom 74 % všech dotazovaných nemoc doposud neprodělalo nebo o tom neví. Z dotazníku je také patrná zvýšená ostražitost mezi lidmi. „Obyvatelstvo bystří smysly v každé chvíli a to i v momentě, kdy v jejich okolí jen někdo kýchne. V odpovědích jsme narazili taktéž na zmínky o sebevražedných myšlenkách, které respondenti udávali jako důsledek dlouhodobé izolace a nejasné budoucnosti,“ dodává Souček.
Naopak pozitivní zjištění představuje zvýšení času, který za poslední rok Češi věnují venkovním procházkám – to potvrzuje 37 % dotazovaných. Nárůst vykazují hlavně ženy ve věku 31–40 let. Zároveň několik respondentů uvedlo, že jim aktuální situace pomohla uspořádat a zklidnit hektický život.
Ztracená generace
Boj s motivací postihl i děti, což potvrzují komentáře od 32 % respondentů. „Obrovská kritika padla na nepřipravenost českého vzdělávacího systému. Podle slov rodičů není distanční výuka od loňského roku nikterak zdokonalena. Navíc mnozí učitelé upadají do stereotypů, které se nedají považovat za online výuku,“ shrnuje odpovědi Souček.
V průzkumu zazněly i hlasy rodičů studentů učňovských oborů, kteří naprosto nepřijímají způsob dálkové výuky na tomto typu škol. „Z odpovědí lze jasně vyvodit, že současná generace mladých si ponese výrazné problémy nejen ve scházejících vědomostech, ale především v podobě ztráty návyků a sociální izolace,“ říká Souček.
Základem je prevence
Na pravidelné a preventivní kontroly k praktickému lékaři v době covidu dochází méně než polovina respondentů. Každý pátý, konkrétně 22 % dotázaných, prohlídky neřeší vůbec a každý čtvrtý pouze v nejnutnějších případech. Odložení vyšetření z důvodu pandemie potkalo 32 % respondentů. Každý osmý musel čekat na nový termín minimálně měsíc až půl roku. Většina účastníků průzkumu však změnu dosud neřešila, což může mít katastrofální důsledky.
Podle odpovědí je aktuálně zvýšená psychická zátěž důvodem zhoršení zdravotních problémů, které před pandemií respondenti zvládali zcela bez obtíží. Výsledky také ukazují, že samovyšetření na rakovinu neprovádí 53 % jedinců – z toho 38 % tvoří ženy. Preventivní prohlídku u gynekologa ročně absolvuje pouze 41 % žen. Celkově nejběžnější návštěvy jsou u zubařů – 37 % respondentů se v jejich ordinaci ukazuje minimálně půlročně či častěji.
Za plotnou stále ženy
Šetření zahrnovalo i stravovací návyky v době pandemie. 33 % dotazovaných zvýšilo vaření teplých pokrmů – z toho pouze 4 % představují muži. Nárůst evidují rovněž objednávky hotového jídla – to si v době covidové oblíbil téměř každý čtvrtý. 37 % respondentů udává zvýšení užívání vitamínů. U každého pátého se zvedla konzumace kávy. Více sladkého si dopřává 22 % dotazovaných.
„Průzkum jasně vypovídá, že lidé nevnímají covid jen jako zdravotní ohrožení, ale bohužel na ně dopadá i jiným způsobem. To může vyvolat dlouhodobé problémy, na které je potřeba se již nyní začít připravovat,“ uzavírá Souček. Šetření se zúčastnili 1400 lidí všech úrovní vzdělání i všech věkových kategorií.
Sledujte nás na sociálních sítích:
