Ve fitness studiu nebo i jinde – touha po vysněné postavě a zdraví nás často nutí věřit věcem, které s pravdou rozhodně nemají nic společného. Přinášíme druhý díl největších omylů.
Fitness omyly se drží opravdu pevně. Už staré přísloví říká, že starý omyl má více přátel než nová pravda. A čím populárnější tvrzení je, tím více se rozšiřuje – takže „musí“ přece platit. Bohužel je u většiny z nich přání otcem myšlenky. Většina z nich vám asi nijak škodit nebude, ale bohužel ani prospívat a nedovede vás do vysněného cíle. Které další omyly mezi námi kolují?
Kdo se snaží příliš, spaluje méně tuku
Kdo trénuje nad svoje síly, spaluje tuku méně než ten, kdo se při tréninku tolik nenamáhá. Sice platí, že při lehkém vytrvalostním tréninku je procentuální spalování tuků vyšší, kdo totiž při cvičí aerobně, čerpá energii z 80 procent ze svých tukových zásob, zbývajících 20 procent ze sacharidů. To by mělo být zhruba při pulzu kolem 130, ale je nutné vzít v potaz i individuální rozdíly. Pokud je ale zátěž větší (a tím i puls), tento poměr se mění. Pak pochází 80 procent energie ze spálených sacharidů a 20 procent z tuků. Protože ale je vyšší zátěž obecně také mnohem náročnější na spotřebu energie, může nakonec celkové množství spáleného tuku být výrazně vyšší než u lehkého tréninku.
Cílené hubnutí na problémových zónách je možné
Především u žen je velmi oblíbená gymnastika na problémové partie břicha, nohou a zadečku. Platí, že hladké svaly na kritických místech tvarují postavu – jako že třeba břicho bez svalů visí díky tomu méně a je ploché. Ale cílené odbourávání tuků na problémových zónách je téměř nemožné. Trénink sice může podpořit látkovou výměnu na stehnech nebo břichu, největší podíl potřebné energie si ale ochablé svaly nevezmou z tukových zásob na daném místě, ale ze zásobníku, kde je přístup k nim mnohem snazší – tedy na obličeji nebo v dekoltu. Naopak na bocích a stehnech se drží tuk do poslední chvíle, díky čemuž se jim říká problémové zóny.
S posilováním budete fit
Kdo má hodně svalů, působí fit, a přesto může i svalovci rychle dojít pára. Protože při zvedání činek sice posiluje hodně, ale krátce. A to správnou srdeční činnost sotva podpoří. Ale každopádně je silový sport důležitým doplněním k vytrvalostnímu tréninku. Při něm se cíleně tvoří svaly, které například podporují správné držení páteře.
Plavání je dobré na záda
Tohle je pravda jen částečně. Plavání posiluje zádové svalstvo, čímž uvolňuje bolestivé napětí a předchází špatnému držení těla. Lidé, kteří ale už nějaké problémy s páteří mají, může plavání dokonce škodit. Především netrénované, kteří při plavání stylu prsa zvedají hlavu příliš vysoko, aby si udrželi nos a ústa nad vodou, přetěžují enormně krční páteř a svaly. Možné následky pak mohou být křeče a bolestivé napětí. Optimální pro záda je kraul nebo plavání na zádech, kdy je tělo ve vodorovné pozici k vodě.
Nordic walking je jen pro seniory
Uznáváme, že mnozí z těch, kteří se po krajině prohánějí vybaveni hůlkami, mají s vytrvalostním sportem jen pramálo společného. Ale úplně jinak to vypadá, pokud nordic walking děláte správně – tedy při zapojení alespoň 70 procent veškerého svalstva. Spotřeba kalorií u toho sice není taková jako třeba u běhání, ale zanedbatelná také ne. Správná technika ale vyžaduje trénink. Nakonec nordic walking byl původně vyvinut pro vrcholové sportovce. Nejlépe se tedy s hůlkami naučíte chodit s trenérem, který opraví špatné návyky.
Sledujte nás na sociálních sítích:
