Dušnost, kašel či bolest na hrudi. To jsou hlavní potíže, kvůli kterým lidé navštěvují plicní ambulance. Mnohdy však přichází až ve chvíli, kdy jim tyto zdravotní problémy začínají výrazně ztěžovat běžný život, a to většinou právě proto, že jejich řešení odkládali. Jestliže u sebe tyto potíže pozorujete, nebo jste prodělali onemocnění covid-19 a přetrvává u vás kašel, dušnost či výrazná únava, ani vy byste neměli návštěvu pneumologické ambulance oddalovat.
Dlouhotrvající dýchací potíže mohou být projevem širokého spektra onemocnění. Příkladem může být astma, chronická obstrukční plicní nemoc či systémová onemocnění plic. Způsobit je ale mohou například i skryté problémy s kardiovaskulárním systémem či akutní onemocnění dolních cest dýchacích. „Akutní onemocnění dolních cest dýchacích bývají většinou důsledkem nedostatečně léčené akutní infekce horních cest dýchacích. Mohou být ale i dopadem zhoršení chronického onemocnění dýchacích cest,“ vysvětluje MUDr. Eva Fridrichovská z plicní ambulance SYNLAB.
Neučte se žít s kašlem či ztíženým dechem
Specifickou skupinou, kterou mohou potíže spojené s dýchacím ústrojím také dlouhodobě trápit, jsou kuřáci nebo lidé pracující v prostředí, kde se vyskytují různé škodlivé látky, jako jsou chemikálie, prach, ale i seno nebo obilí. Dlouhodobé vdechování těchto dráždivých látek totiž vede k poškození dýchacího systému. „Lidé z této skupiny své potíže málokdy řeší včas. Obtížné dýchání při námaze mnohdy považují za důsledek zvyšujícího se věku nebo nadváhy. Kuřáci se zase smiřují s kašlem jako se součástí svého zlozvyku. Ten je ovšem projevem poškození průdušek, které by měli co nejdříve řešit s plicním lékařem,“ říká MUDr. Eva Fridrichovská. Jediným účinným lékem na takzvaný „kuřácký kašel“ je přitom ukončení zlozvyku. Změny v dýchacích cestách se totiž jinak budou prohlubovat a dostaví se další obtíže a komplikace, jejichž vyléčení již nebude možné.
Kontrola po prodělání infekce SARS-CoV-2
Infekce SARS-CoV-2 většinou probíhá jako lehké onemocnění. „V nepříznivých případech však může vyústit v závažnou nemoc, jako je například zápal plic, syndrom akutní dechové tísně či poškození buněčného pletiva plic, které je způsobeno nepřiměřenou reakcí imunitního systému na virovou infekci. Závažnou komplikací může být i plicní embolie spojená s vysokým rizikem úmrtí,“ popisuje rizika MUDr. Fridrichovská.
Jestliže jste covid-19 prodělali a přetrvává u vás kašel, který je zpravidla suchý, dušnost nebo výrazná únava, která může navozovat pocit ztíženého dechu, je namístě obrátit se na lékaře, a to buď praktického, nebo plicního. Stačí vyhledat nejbližší ambulanci a objednat se na vyšetření. Pacienti, kteří byli s infekcí SARS-CoV-2 hospitalizováni, jsou do péče plicních lékařů předání automaticky.
Jak plicní specialista nemoci odhalí?
Ať už je důvod problémů s dýchacím ústrojím jakýkoli, nikdy není namístě tyto potíže přehlížet a čekat, že samy přejdou. Mnohdy se totiž mohou rozvinout v mnohem závažnější onemocnění, které může mít i fatální dopad.
Případné onemocnění plic odhalí lékař pneumolog na základě podrobného vyšetření. Diagnostika nemocí dýchacího ústrojí se vždy opírá o důkladnou anamnézu a fyzikální vyšetření. Pod těmito pojmy si lze představit například vnější prohlédnutí způsobu dýchání pacienta a barvy jeho kůže, poslech fonendoskopem, kterým lékař zjistí, zda je dýchání čisté, skiagram hrudníku či CT. Dále se testuje ku příkladu výměna a distribuce plynů v plicích a takzvanou spirometrií objem vzduchu, který vyšetřovaný vdechne či vydechne v závislosti na čase. Součástí diagnostiky je mimo jiné také laboratorní test krve, který odhalí případný zánět v těle, nádorové ukazatele a určí množství kyslíku a oxidu uhličitého obsaženého v krvi.
Akutní infekce je většinou dobře léčitelná
Do plicní ambulance přicházejí i pacienti s akutními infekcemi dolních dýchacích cest, které jsou nejčastěji důsledkem nedostatečně léčených infektů horních cest dýchacích. Typická je pro ně zvýšená teplota, kašel, bolest na hrudi, únava a celková slabost. „Při léčbě akutní infekce dolních cest dýchacích se většinou nasazují antipyretika, která snižují tělesnou teplotu. Dále je třeba rozlišit suchý kašel od vlhkého. Suchý se léčí antitusiky, produktivní neboli vlhký kašel expektorancii nebo mukolytiky. Organismus je v boji s nemocí potřeba podpořit také příjmem dostatečného množství tekutin a klidem na lůžku,“ popisuje lékařka. Pokud je při akutní infekci dolních cest dýchacích u pacienta zaznamenána produkce hnisavého hlenu, léčí se antibiotiky.
Infekce dolních cest dýchacích bývá většinou dobře léčitelná a u zdravých jedinců probíhá zpravidla bez komplikací. Po odeznění příznaků a normalizaci laboratorních výsledků tak není nutné další sledování pacienta. To však neplatí v případě odhalení chronického onemocnění. „Jestliže je na základě některého z vyšetření pacientovi diagnostikováno chronické onemocnění, převážně zánětlivé, nádorové či tuberkulóza, je zařazen do soustavné lékařské péče pneumologické ambulance a pravidelně zván na kontrolní vyšetření,“ uzavírá MUDr. Eva Fridrichovská z plicní ambulance SYNLAB.
Sledujte nás na sociálních sítích:
