Je ti špatně? Běž na vzduch? Chceš lépe spát? Běž na vzduch. Potřebuješ upevňovat svoje zdraví? No tak běž na ten vzduch! Tohle od babiček i lékařů slýcháme téměř pořád. O kvalitě toho, co dýcháme, se však hovoří méně. Tušili jste, že zrovna teď v zimě je vzduch zákeřnější?
Každé roční období má své výhody a nevýhody. Zatímco by se mohlo zdát, že v létě je vzduch horší než sněhem a vlhkem doprovázená zima, opak je pravdou. Během zimy studený vzduch zachycuje znečišťující látky blízko země, což je proces zvaný „inverze“. Letní teplo této inverzi zabraňuje, což zlepšuje kvalitu vzduchu.
Inverze sem, inverze tam
Celé to funguje tak, že v létě je vzduch v mezní vrstvě planety (nejnižší část atmosféry) teplejší a lehčí, a proto snáze stoupá nahoru. To odvádí znečišťující látky ze země a mísí je s čistším vzduchem v horních vrstvách atmosféry. Tento proces se nazývá „vertikální míchání“.
Během zimy bývá planetární mezní vrstva tenčí, protože chladnější vzduch v blízkosti zemského povrchu je hustý. Chladnější vzduch se zachycuje pod teplým vzduchem a vytváří jakési atmosférické „víko“. To je obecně známé pod pojmem zimní inverze. Suma sumárum, teplejší roční období je pro dýchání lepší než to zimní, což ostatně dokazuje i katastrofa, která se kdysi dávno udála.
Smrtící smog jako varování
V noci z 5. na 6. prosince 1952 se na Londýn snesla hustá mlha. Jelikož se prudce ochladilo, místní obyvatelé začali ve svých kamnech pálit celé tuny nekvalitního uhlí, které se prodávalo na úkor toho kvalitního, které bylo určeno na export ze země. Kombinace přírodní mlhy, již zmíněné studeného vzduchu s nečistotami a zároveň vedlejších produktů spalování uhlí, jako je třeba oxid siřičitý a oxid dusičitý, vytvořila smog tak toxický, že lidem neustále slzely oči.
Vláda Winstona Churchilla sice zůstávala v klidu, smog však nakonec zabil přes 12 tisíc lidí a velký počet zvířat. Doufejme, že k podobné ekologické katastrofě již nikdy nedojde a již teď se těšme na prázdniny. Ale pozor, nepleťte si „lepší“ vzduch s tím „bezpečným“.
Kdo je na tom nejhůř?
Ani letní, ani zimní vzduch často nesplňuje zdravotní normy Světové zdravotnické organizace (WHO) a letní vzduch, jehož součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozonu, uhlovodíků, oxidy dusíku a uhlíku, je kolikrát stále významným problémem pro veřejné zdraví, zvlášť ve velkých městech. Vzniká totiž působením slunečního záření na některé složky výfukových plynů.
Citlivou skupinou, která na smog a znečištěný vzduch reaguje, jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
