Přijdete k lékaři s tím, že vám v poslední době není psychicky dobře. Občas pociťujete splíny a smutek, nějak se vytratila radost ze života. Podrobíte se několika otázkám, načež odborník vyhodnotí, že máte depresi. Ale co když se plete? Ovlivňuje jeho stanovisko to, že jste žena?
Statistiky hovoří, že průměrný věk projevu první depresivní epizody je okolo 29 let, v poslední době však věkový průměr klesá. Deprese se charakterizuje jako únava, osamělost, pocit méněcennosti, porucha koncentrace, nezájem o dříve oblíbenou činnost, porucha spánku nebo obavy z budoucnosti – to vše trvající minimálně 2 týdny.
Genderová rovnost? Nechte si zdát!
Studie publikovaná ve Španělském sdružení pro veřejné zdraví a zdravotní péči (Health Gazette Health Gazette) dokázala, že deprese a úzkost jsou častěji diagnostikovány u žen než u mužů. Vědci tvrdí, že vyšší míra diagnóz u něžnějšího pohlaví není jen projevem sociální, ekonomické a politické nerovnosti mezi muži a ženami, ale také důkazem lékařského sexismu. Ti v bílých pláštích si totiž myslí, že ženy mají horší duševní zdraví, jsou méně odolné vůči zásahům zvenčí a nereagují tak dobře na stresové situace. Jenže ono se není co divit.
Kariéry, domácnost i emancipace
„Větší zátěž práce v domácnosti, péče o členy rodiny a navíc i sexistická diskriminace vystavují ženy vyšší míře stresu a omezují jejich přístup k prostředkům, které mohou chránit jejich duševní zdraví,“ uvádějí vědci s tím, že dámy jsou možná k depresím náchylnější, ale spíš vinou okolností – a proto, že toho zkrátka zvládají čím dál víc, jen jsou někdy z těch všech povinností unavené a vyčerpané.
„Ženská vydrží víc než kůň?“
Vědci také naznačují, že vlivem sexismu kdejaký psycholog nebo psychiatr považuje za projev slabosti a psychické nevyrovnanosti „normativní charakteristiky chování žen, jako je pláč nebo přecitlivělost“. Zkrátka a dobře, v ordinaci lékaře se rozpláčete, a ten si mnohdy pomyslí něco o „slabší klientce“, která bývá pro slzy a vyhrocené emoce stvořená přírodou, kdežto muž je asertivní, samostatný a ve všech ohledech silný, proto, když už se psychicky složí, situace je mnohem vážnější než už jeho drahé polovičky.
Do vedoucích funkcí, prosím
To má za následek nejen to, že u žen je deprese diagnostikována mnohem častěji, ale navíc se nabízí i otázka správného lékařského úsudku a odpovídající medikace. Španělští výzkumníci v souvislosti s tím podotýkají, že v oblasti duševního zdraví ještě stále vládne chaos a diskriminace.
Domnívají se tak, že by dámy měly častěji politicky reprezentovat své země a být společnosti čím dál víc na očích, aby ji jednou provždy zbavily předsudků a s konečnou platností přesvědčily o svých kvalitách, vnitřním bohatství a psychické zdatnosti, neboť jsou mužům rovny. Takže díky třeba za slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou (47). Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci.
Sledujte nás na sociálních sítích:
