Treska obecná byla kdysi považována za nejhojnější mořskou rybu, jejíž populace jsou nevyčerpatelné. Jenže zvyšující se rybolov vedl k výraznému prořídnutí jejich populací na obou stranách Atlantiku. Tato „laciná“ ryba, často u nás prodávána jako rybí filé, však vyžaduje pro život oceánské vody s teplotou do patnácti stupňů Celsia. Kvůli globální změně klimatu tak tresky mizí z tradičních lovišť i v Severním moři.
A postupně začnou mizet také z našich jídelníčků, rozhodně budou dražší. Tresky se stáhnou severněji k Arktidě, takže i když tam budou nadále přežívat, budou za nimi muset rybáři plout dále od pevniny. Rybáři u pobřeží Španělska, Francie či Británie se v posledních letech s treskami setkávají stále řidčeji. Přitom i zde patřily tyto ryby k hlavním úlovkům ještě na konci minulého století.
Co získáte, když zařadíte tresku na svůj jídelníček?
Nutriční fakta
Pokud jde o výživu, treska jednoskvrnná obsahuje asi 150 kalorií ve filetu o hmotnosti 150 gramů. Porce této ryby také poskytuje hodně bílkovin, vitaminy B6, B12, a D, nechybí ani hořčík. Nachází se zde také poměrně vysoký obsah sodíku a draslíku, spolu s omega-3 mastnými kyselinami. Jeden filet tak pokrývá téměř 33 % denního příjmu cholesterolu.
Přednosti pro zdraví
Existuje mnoho působivých zdravotních pozitiv tresky jednoskvrnné, včetně zlepšení trávicího účinku a vzhledu kůže, vyrovnání hladin tekutin v těle, podpory síly kostí a zdravých buněk, snížení špatného cholesterolu, regulace metabolismu, minimalizace hladin mastných kyselin, podpory funkce mozku, prevence rakoviny i srdečních onemocnění, posílení imunity a snížení stresu. Vysoká hladina vitaminů B, hořčíku a vitaminu D také pomáhá kontrolovat hladinu cukru v krvi.
Tresku časem nahradí jiné druhy
Dnes ale se sítěmi rybáři vytahují daleko víc parmic, platýsů a jazyků, kteří snášejí teplejší vodu.
Vědci z Univerzity v Exeteru a Bristolu zaměřující se na vývoj rybích populací v Atlantiku tvrdí, že tresek v tomto oceánu v rozsahu od Španělska po Skotsko do roku 2090 výrazně ubude.
„Náš výzkum dokazuje, že klimatická změna nadále ovlivní rybolov a také trh s rybami, což může vést jak ke ztrátám zisků, tak k nutnosti adaptovat se na nové druhy ryb. Lidé můžou pomoci tím, že se naučí konzumovat ryby, které pro mírný pás Evropy nebyly typické,“ míní mořská klimatoložka doktorka Katherine Maltby.
Tresky byly ve dvacátém století jednou z nejlacinějších mořských ryb. V šedesátých letech minulého století tak kilo tresky v ČSSR stálo kolem osmnácti korun.
Sledujte nás na sociálních sítích:
