Komentáře k článku

Protože chtějí nějaké domácí zvířátko...a prase moc žere...

Tak ta maminka, která uklidí celý byt, mě pobavila XDXD tož takový komfort jsem ještě nezažila a už nezažiju - no jo, matky jsou taky různé...jinak máte pravdu - když si člověk neřekne, má smůlu - jenže často to nefunguje, ani když si řekne. Já jsem se za ta léta společného soužití naučila nic zbytečně nehrotit - neuklízí, tak neuklízím taky a nerozčiluju se kvůli tomu - ono se to pár dní nezblázní. *5*

Tak to buďte ráda, u nás je moje matka jednou za rok a zrovna tak dlouho vydrží s hláškami, co a jak manželka dělá špatně, co nedělá a je to špatně, že jí nic neřeknu a je to špatně, děti co mají zbytečně hraček, máme moc zvířat a manželka zas nový auto (16 let stará Oktávka když denně najede 50) chodím jak vandrák (když dělám dřevo) manželka se zbytečně strojí (dělá v kanceláři) děti jsou rozmachané ( nechutnají jim bonbóny jejího mládí které se podle všeho vyrábějí lisováním dobarveného cukru) a nakonec cesta k nám je horor (vzal bych jí autem ale to by odpadl jeden důvod ke stížnosti) a teď si představte že by uklízela a vše prolezla.

No, řekla bych, že moje matka měla celý život problém se svou domácností a tak se o tu moji nezajímala - jen jednou jsem potřebovala pomoct, to jsem byla podruhé v porodnici trochu déle, a to, co jsem pak našla doma...prostě moje matka patří k lidem, kteří obratem ruky promění každou domácnost v králíkárnu *4* tchyni jsem měla bezvadnou - bohužel už není - sice jsme cestu k sobě hledaly skoro 10 let, ale když pochopila, že jí syna neberu, proti ní neintrikuju a že jsem ochotna poslouchat její rady - i když se jimi vesměs neřídím, přestala na mně hledat mouchy. Ale do naší domácnosti nezasahovala nikdy - taky byla 120 km od nás - taky výhoda.

Váš příspěvěk je určitě jen špatný vtip, protože jestliže není tak nechápu proč s takovým prasetem ještě jste a děláte ze sebe slepici...V podstatě si za to ženské mohou samy! Nedovedu si to ani představit žít s někým takovým !!! >:(

Stručné a výstižné - jsem téhož názoru - oba jsme věděli, koho a proč si bereme, ty důvody stále trvají a drobnosti neřešíme.

Proč se doprošovat? Je sice fakt, že když jsou v domácnosti malé děti, řada věcí se prostě udělat musí - ale ne všechno, něco počká, ale většina žen musí nutně stihnout i všechny ptákoviny a druhé ženy je v tom ještě podporují. V domácnosti, kde jsou děti už v pubertě, by měly být nekompromisně zapojeny - uklízení vlastních pokojů je samozřejmost, pomoc s úklidem prostor, které užívají všichni, také. A v domácnosti s dětmi, které již s rodiči nebydlí, je to na domluvě mezi mužem a ženou a když se někomu pomáhat nechce - nebudu dělat taky - vadí ti binec? No tak si ho ukliď...:-p

Tak si takový článek napište... Sežente si data, reference, něco sesumirujte a nechte si to pěkně publikovat třeba tady na Bety... Píše se to, co chtějí lidí číst... A hádám, že vy jste přesně ten typ chlapa o kterém článek je, podle přísloví "potrefená husa zakejhala"...

To jistě, ale já zas mám dlouholeté zkušenosti s tím, jak chlapi dokážou být ublížení a banda slepiček je hned obskakuje a lituje - ženských se nezastávám - pijou mi krev mnohem víc, než chlapi - s chlapem se člověk většinou domluví, s ženskou jen zřídka.

A my, bílá evropská rasa, vymřeme, protože nebudou nástupci. Toto přichází vhod vyznavačům jednoho jistého náboženství, které se zaseklo v 7. století.

Pokud jste to dobře četla, děti tolik nevadí, ale problém je chlap, který s ničím nepomůže. A kolikrát někteří ještě mají blbé kecy. Většina ženských je daleko silnějších než chlapi. Jenže, když Vás chlap energeticky "vysává", tak tu sílu těžko máte. Pak zjistíte, že je vám nejlíp samotné. Na začátku se mohli vždycky přetrhnout a uměli se před ženskou přetvařovat. Jediné štěstí má chlap, který dělá stejně jako ženská, a to až do večera či pracuje z domu. Pak mám pochopení, protože vydělává peníze a podílí se takto. Pokud by ležel na kanapi či provozoval po práci jen koníčky, tak by letěl z domu, protože služku a otroka nikomu dělat nehodlám. Na to si chlapa nepořizuju. To ať se vrátí k matce, když si ho tak vychovala.

Tu poslední větu tesat do kamene! Ano, všechno začíná výchovou a za mamánka v 99% může jeho matka - jenže když to těm slépkám řeknete, začnou kdákat o závod, že jejich skvělého syna se to přece netýká...znám jednu, která má syna 28 let, který sice pracuje, ale ona platí nájem, jeho mobil, jeho dovolené, vaří mu, pere, uklízí. Odporný fracek je z něho a opravdu je mi líto ženy, která si ho jednou pověsí na krk. Jeho matka to všechno považuje za naprosto normální a pokud si přivedl domů holku, na každé viděla tisíc špatných věcí. Je to hloupá ženská a zaslouží si svůj "osud" - když mi začne fňukat do telefonu, pošlu ji rychle do...víte kam *6*

Některé příspěvky mě přímo šokovaly. Například" NEPOŘIZUJI SI CHLAPA,ABY SE VÁLEL NA KANAPI A S NIČÍM DOMA NEPOMOHL, TO BYCH HOV HNALA ZB DOMU". Domníván se,že si žádná žena "nepořizuje chlapa",ale že žena je. mužem zejména proti,že ho miluje. Potom je na každé dvojici,jak si rozdělí " role". Např. žena je v domácnosti a vychovává děti a muž chodí do práce a zajišťuje finance. Pokud chodí do práce oba,pak se logicky o všechny povinnosti podělí. Tak jsem to zažil ve svém manželství /trvá 34 let/. Dělal jsem všechny práce dle potřeby jako moje žena /počínaje přebalováním, krmením, procházkami do parku, hraní si s miminem, koupáním a uspávánín mimina, přes veškeré nákupy,vaření, praní, žehlení a uklízení až po návštěvyv u pediatra /. Dělal jsem to proto, že jsem manželku miloval a chtěl jsem,aby si taky od mimča někdy odpočinula

Chlapi jsou různí a ženy také. Jsem vdaná 31 let a pro mého muže byl vždy problém v domácnosti pomáhat - máme stejné vzdělání a oba jsme zaměstnaní. Za ta léta jsem se naučila, že pokud potřebuju pomoct s něčím, co sama fyzicky nezvládnu, je nejjednodušší cesta postavit ho před hotovou věc - jinak bude mít "něco neodkladného v práci, schůzku s kamarády, kterou mají domluvenou už dávno apod." Hádat se a rozčilovat nemá cenu - když mu dám vyprané prádlo, na židli, stane se, že ho příští den najdu na zemi...lehká pomoc - nechám ho bez komentáře ležet - já v tom chodit nebudu. Ze stejného důvodu nežehlím košile poté, co jsem je našla zmuchlané na dně skříně...nevážíš si této pitomé práce? Fajn - vyžehli si je sám anebo si je dej do čistírny - a funguje to. Podobných věcí se najde spousta - nejsem jeho služka a on není můj sluha a není důvod se cítit poníženě anebo se hádat kvůli maličkostem. Tak to prostě nebudu dělat a hotovo. :-)