Vyhýbáte se gynekologické ordinaci jako čert kříži? Myslíte si, že když už jste úspěšně odrodila potomky a nepotřebujete antikoncepci, tak že nemusíte ke gynekologovi? Omyl! Podle odborníků by měly být pravidelné preventivní prohlídky naprostou samozřejmostí.
Ženy po čtyřicítce často podceňují preventivní gynekologické prohlídky a význam antikoncepce. Podle průzkumů 32 % žen tohoto věku neužívá žádnou antikoncepci a dalších 10 % žen považuje za dostatečnou ochranu před otěhotněním přerušovaný styk, což je nejméně spolehlivá antikoncepční metoda. Přitom neplánované těhotenství v tomto věku je pro ženu jak fyzickou, tak psychickou zátěží a je spojeno s řadou rizik. Pokud žena neusiluje o potomka cíleně, je lépe otěhotnění zabránit. Ale je i mnoho dalších vážných důvodů, proč si do diáře poznamenat každoročně alespoň jeden termín preventivní gynekologické prohlídky.
1. Rakovina děložního čípku
Právě v tomto věku začíná stoupat riziko rakoviny děložního čípku. Příčinou je především infekce lidským papilomavirem, který spolu s dalšími rizikovými faktory spouští rakovinné bujení. Při včasném odhalení a odstranění předrakovinných změn se riziko karcinomu děložního čípku výrazně snižuje a další léčba je mnohem účinnější. Screening by proto měl být součástí každé preventivní prohlídky. Vyšetření je hrazeno zdravotními pojišťovnami jedenkrát ročně. Při prohlídce vám také lékař udělá stěry, které pošle na laboratorní vyšetření, které mohou odhalit případné další infekce nebo komplikace. Na preventivní prohlídky ale nezanevřete, ani když jste se nechala očkovat proti rakovině děložního čípku. Očkování rozhodně nezaručí stoprocentní ochranu, a je proto nutné odborně kontrolovat, zda nenastaly nebezpečné změny v děloze a jejím okolí.
2. Ultrazvukové vyšetření
Při preventivní prohlídce vám lékař též prohmatá orgány malé pánve (vaječníky, vejcovody, děloha), kdy posuzuje tvar, velikost a polohu těchto orgánů. Je vhodné toto vyšetření ještě doplnit ultrazvukovým vyšetřením. Měla byste si vybrat takového odborníka, který má zodpovědný a příjemný přístup, jak k vám samotné, tak má i odpovídající vybavení v ordinaci. Ultrazvukové vyšetření pomůže odhalit i takové změny, které lékař běžným vyšetřením neodhalí – například změny ve tvaru a struktuře vaječníků, posouzení děložní sliznice a odhalení jejích nepravidelností či sledování vývoje myomů (nezhoubných nádorků v děložní svalovině). Opět platí, že čím dříve se případné nesrovnalosti a změny odhalí, tím pravděpodobněji bude léčba a řešení problémů úspěšnější. Odborník by měl také posoudit celkový zdravotní stav pacientky, změří krevní tlak, hmotnost a případně doporučí další, třeba i laboratorní vyšetření.
3. Skryté infekce
Gynekolog vám odebere vzorky a pošle je na laboratorní vyšetření – cytologii, případně histologii, která prokáže přítomnost infekce. V dnešní době můžete chytit infekci, i když vedete „spořádaný“ intimní život a chráníte se. Stačí navštívit veřejný bazén nebo koupaliště, kde můžete dostat kvasinkovou infekci. Zatímco bakteriální, kvasinkový nebo trichomonádový zánět lékař pozná leckdy už pouhým okem, existuje celá řada infekcí, které lékař při rutinní prohlídce nezachytí. Příkladem mohou být chlamydie nebo třeba HIV. Pokud se nemoci nezačnou projevovat, což může trvat léta, lékař je bez vaší pomoci nezachytí.
4. Poruchy cyklu
Kolem čtyřicátého roku u mnoha žen dochází ke změnám v menstruačním cyklu, intervaly mezi krvácením se mohou nahodile prodlužovat nebo zkracovat. Může jít o důsledek hormonálních změn, které vyvrcholí klimakteriem (přechodem) a menopauzou, ale může jít i o příznak vážnějšího onemocnění. To by gynekolog při preventivní prohlídce měl zjistit a navrhnout případný další léčebný postup. Dalším častým problémem žen před menopauzou je silné menstruační krvácení, při kterém odcházejí větší kusy děložní sliznice (menoragie), což vede k nadměrné ztrátě krve a chudokrevnosti (anemii). Nehledě na to, že jsou tyto pacientky unavené a bez elánu. Preventivní prohlídkou se zjistí, zda příčinou je nezhoubný myom v děloze, zánět či hormonální nerovnováha. Dříve se těžká menoragie řešila operačním odstraněním dělohy. Dnes existují i další metody, například nitroděložní systém s hormonem nebo antikoncepční přípravky s velmi nízkou dávkou hormonů, které problémy zmírní nebo úplně odstraní.
5. Antikoncepce
Ženy si často neuvědomují, že i když už mají odrostlé děti a sex provozují jednou za čas, může velmi snadno dojít k početí. Podle odborníků ženy po čtyřicítce potřebují kvalitní a spolehlivou antikoncepci, která bude respektovat věk i zdravotní stav. Přesto, že v tomto věku mohou mít ženy další jiné zdravotní problémy, což výběr antikoncepce zužuje, existují antikoncepční pilulky s velmi nízkými dávkami estrogenu nebo nitroděložní systém s hormonem. Ten je vhodný zejména pro ženy, které nechtějí myslet na svou antikoncepci každý den a polykat pilulky. Nitroděložní systém s hormonem poskytuje spolehlivou pětiletou ochranu před otěhotněním, aniž by měnil hormonální hladiny.
Na rozdíl od klasických nitroděložních tělísek nezvyšuje výskyt gynekologických zánětů a nepůsobí bolestivou a silnou menstruaci. Vše záleží na tom, co preferujete a na čem se s lékařem dohodnete. Hormonální změny, které jsou způsobeny klesající činností vaječníků, jsou provázeny nepříjemnými příznaky. Kromě nepravidelnosti menstruačního cyklu a silného krvácení, to jsou i bolestí hlavy, poruchy spánku nebo zvýšená únava. Příznaky se mohou stupňovat až do tzv. klimakterického syndromu, který již vyžaduje systematickou léčbu a trpí jím zhruba 10 % žen.
6. Vyšetření prsou
Součástí preventivní gynekologické prohlídky by mělo být i vyšetření prsů a podpažních jamek a poučení o způsobu samovyšetřování. Ženy kolem 45 let by měly ve vlastním zájmu navštívit i mamografické vyšetření, které je bezplatné, a má na něj nárok každá žena starší 45 let, a to jednou za dva roky. Stačí vám k tomu doporučení gynekologa nebo praktického lékaře. Ale preventivní vyšetření prsů můžete absolvovat kdykoliv, pokud to doporučí odborný lékař na základě vaší anamnézy. V současné době využívá pravidelné mamografické screeningy jen asi 50 % žen, což je ve srovnání v evropskými zeměmi horší průměr (například ve Švédsku je to až 80 %). Přitom včasné podchycení nádorového onemocnění je základem pro další úspěšnou léčbu.
Každá žena by proto měla navštěvovat svého gynekologa alespoň jednou ročně. Ano, i když vám nic není a vlastně od něj „nic nepotřebujete“. Jakkoli se vám můžou zdát preventivní prohlídky nepříjemné, uvědomte si, včasná návštěva vám může i zachránit život. Je proto mnohem lepší vydržet chvilku nepohodlí na gynekologickém křesle, než se pak potýkat s rakovinou děložního čípku, která se z neléčených a nekontrolovaných dysplazií (předrakovinná stadia, charakteristická abnormálním růstem buněk), dříve či později rozvine.
Sledujte nás na sociálních sítích:
