Je vám úzko, smutno, osaměle. Po čem saháte jako první? Pokud je to jídlo, jedná se o zlozvyk a chuť odměnit se za „utrpení“. Proč vám pomůže tužka a papír a jak se z toho nezbláznit?
Podle statistik lékařů pandemie koronaviru značně znásobila deprese i počet pokusů o sebevraždu. Vypětí v práci, zdravotní problémy, úzkost, vnitřní napětí, strach o budoucnost a další a další důvody vedou k tomu, že se teď stále více lidí uklidňuje jídlem ve snaze psychicky se srovnat. Ale proč vlastně člověk v nepříznivých dobách jako první sahá po potravě? Vědci ze Salcburské a Lucemburské univerzity tvrdí, že vysvětlení má biologický původ.
Pudové zahánění stresu i nudy
V rámci studie vědci rozdělili 80 žen ve věku 16 až 50 let do dvou skupin, přičemž vycházeli ze stravovacích návyků, které jim dotyčné poskytly. Ženy, jež tato porucha postihuje častěji než muže, pak utvořily skupinu emocionálních a skupinu běžných jedlíků.
Výzkumníci je následně požádali, aby se po osobních rozhovorech, jež v dobrovolnicích vyvolaly negativní nebo neutrální emoce, podívaly na obrázky potravin. Vědci pak sledovali vztah mezi emocemi účastnic, reakcí na chuť k jídlu a stravovacími návyky při pohledu na každý z těchto obrázků. Zároveň zaznamenávali výrazy obličeje a mozkovou aktivitu.
Výmluvy na dědičnost. Jsou oprávněné?
Na základě těchto údajů akademici potvrdili, že emoční jedlíci skutečně mají silnou chuť k jídlu, když cítí negativní emoce, a ve velké většině případů ji neuměí ovládat. Za záchvatovité přejídání totiž do jisté míry mohou nejen nezpracovaná traumata z dětství a dospívání, ale i genetika, na což poukázaly předchozí výzkumné práce.
Pravda je taková, že někteří lidé mají dědičně vyšší citlivost k dopaminu, což je hormon odpovědný za pocity odměny, slasti a radosti. Co naplat, dle odhadů emoční stravování postihuje až 34 procent dospělých. Toto číslo však s výše uvedenými skutečnostmi a dopady koronavirové pandemie na psychiku lidí je už teď pravděpodobně mnohem vyšší. Pro kohokoli, kdo zápasí s tímto problémem, je dlouhodobá a systematická práce klíčová.
Kudy vede cesta ven?
V první řadě je třeba si uvědomit, že jídlo stres nezažene. Zkratovité stravování se také podepisuje na kvalitě spánku a jde naproti diabetu a srdečním onemocněním. Velmi vhodná je psychoterapie, ovšem existuje i řada dalších léčebných metod, které lze praktikovat v pohodlí domova.
K osvědčeným metodám patří deník se zápisy jednotlivých jídel a pochopení, jaké emoce se k nim vážou. Pak je jednodušší vyhýbat se rizikovým situacím. Když už nějaká přijde, odborníci radí jít se na 15 minut projít, takříkajíc vychladnout a zaměstnat se nějakou aktivitou. Pakliže ani pak chuť na jídlo neodezní, je vhodné se najíst, ovšem ideálně zdravě.
Sledujte nás na sociálních sítích:
