Zajímavý neurologický poznatek odhalili vědci z Yaleovy univerzity. Zjistili, že když se člověk dostane do stresujícího stavu, nejprve se aktivuje hipokampus, který je zodpovědný za ukládání informací do paměti a zprostředkovává komunikaci mezi nižšími a vyššími strukturami mozku. Hipokampus je také první částí mozku, na níž se projeví Alzheimerova choroba.
Vědci z Yaleovy univerzity sledovali mozek třiceti osob pomocí funkční magnetické rezonance. Po vyvolání stresu vyšlo najevo, že nejprve reagoval hipokampus, reakční vlna se pak rozšířila do celého mozku. A když vlna dosáhla hypotalamu, který řídí vylučování řady hormonů, pokusné osoby začaly fyzicky vnímat silný stres. Ten pak dosáhl i kůry koncového mozku, které řídí složité mentální funkce a ovládají emoce.
Když měly osoby silné propojení mezi hipokampem a čelní kůrou, dokázali stresu lépe odolávat a dříve se ho zbavit.
„Tyto objevy nám pomohou při vývoji terapie v mnoha směrech, můžeme zvýšit sílu propojení mezi hipokampem a čelní kůrou nebo snížit sílu signálu mířící do fyziologických center stresu,“ tvrdí doktora Ranjita Sinh z Yaleovy univerzity.
A co se stane s tělem, když se opravdu uvolníte od stresu?
Posílíte imunitu. A ne málo
Jedním z nechvalně známých
„vedlejších účinků“ stresového hormonu kortizolu je jeho negativní vliv na imunitní reakce organismu. Pokud však nějakou odpočinkovou aktivitou hladiny tohoto nepřítele podstatně snížíte, vaši obranyschopnost to ovlivní jen pozitivně. Zvýšíte tak odolnost vůči chřipkám, nachlazení a dalším nepříjemnostem!
Lepší soustředění i paměť? Bez problému
Výše jmenovaná expertka zastává názor, že chronický stres, s nímž se dnes potýká kdekdo, škodí kognitivním funkcím, a to včetně paměti, soustředění, schopnosti učení i rychlosti myšlení. Prý je to proto, že tělo ve stavu jakési adrenalinové pohotovosti omezuje dodávky energie do mozku, čímž se lehce zhorší jeho funkce. Je vám asi jasné, co se stane v případě, že se „hodíte do klidu“. Nebo ne?
Sledujte nás na sociálních sítích:
