Díky německému lékaři Carlu R. A. Wunderlichovi víme, jakou teplotu těla měli zdraví lidé Evropy v devatenáctém století. Současná měření se však od průměrné teploty před více než sto roky liší o čtyři deseti stupně Celsia. Vědci zatím přesně netuší proč, ale zřejmě za to může lepší zdravotní péče a poměrně stabilní teplota v místnostech.
Léky, menší množství infekcí, vytápěné a klimatizované interiéry, v nichž pobýváme většinu dní, to vše zřejmě přispělo k tomu, že lidé na Západě mají dnes o čtyři desetiny stupně Celsia nižší teplotu těla, než měli v devatenáctém století. A pro srovnání dnešní Pákistánci mají stále průměrnou tělesnou teplotu kolem sedmatřiceti stupňů Celsia, jako měli Evropané ještě v polovině devatenáctého století. Zatímco dnes má průměrný Evropan teplotu 36,6 stupně Celsia.
Výkyvy teplot
Tělesná teplota kolísá během dne, měsíce a roku. Záleží na části dne, jestli je tělo v klidu či pohybu, jestli je po jídle nebo hladoví, jestli je hydratováno, nebo má nedostatek tekutin, jestli je plně zdravé nebo bojuje s infekcí v podobě zánětu, jestli je mužského či ženského pohlaví, jestli je žena před nebo po ovulaci, kolik má let apod. To vše vyvolává kolísání tělesné teploty. Normální je kolísání v rámci desetin stupně Celsia, kolísání v řádech stupňů už se týká horečky (směrem nad sedmatřicet stupňů Celsia) nebo podchlazení (směrem pod šestatřicet stupňů Celsia).
Savci se mezi sebou v průměrné teplotě těla liší. Kupříkladu psi mají vyšší fyziologickou teplotu než lidé. Ideální průměrná teplota má sloužit k maximálnímu fungování všech tělesných orgánů a fyziologických funkcí při minimální spotřebě energie a minimální zátěži imunitního systému.
Německý lékař Carl R. A. Wunderlich v polovině devatenáctého století pečlivě změřil teplotu u 2,5 tisíce osob z Lipska. Hodnoty vztáhl k věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, zdravotnímu stavu a dalším proměnným. Takže jeho práce patří dodnes ke kvalitním vědeckým podkladům.
Nižší teplota a dlouhověkost
„Jako lidské bytosti se vyvíjíme a fyziologicky měníme. Změnili jsme se ve srovnání s devatenáctým stoletím i s tím, kým jsme byli v šedesátých letech minulého století, jsme jiní lidé a jsme chladnější,“ tvrdí profesorka medicíny Julie Parsonnet ze Stanfordské univerzity.
Nižší tělesná teplota zřejmě souvisí také s dlouhověkostí. Protože se ví, že lidé s nižší průměrnou teplotou těla žijí déle.
Sledujte nás na sociálních sítích:
