Strava bohatá na maso a živočišné produkty, ořechy, semena a zeleninu se označuje jako paleo dieta, protože se věřilo, že takto – s vyloučením škrobnatých potravin – se živili lidé starší doby kamenné – paleolitu. Jenže podle jihoafrických vědců to není pravda. Afričané starší doby kamenné před opuštěním tohoto kontinentu pojídali škrobnaté hlízy. Dokazují to vykopávky kultur z období před 170 tisíci let.
Co je paleo strava?
Paleolitická dieta vychází z jídelníčku lovců sběračů, takže zahrnuje všechny plody, ovoce a zeleninu, obiloviny, luštěniny a libové maso. Tato strava vylučuje potraviny jakkoli upravené a zpracované, tedy konzervy, hotová jídla, mléčné výrobky, uzeniny, sladkosti, pečivo, těstoviny a tak dále.
Na paleo dietu nedají dopustit celebrity a další významné osobnosti. Všichni si libují, jak se můžou cpát masem a tučnými pokrmy, a přesto hubnou. Ano. Z krátkodobého hlediska a při velmi intenzivním pohybu extrémní strava chudá na sacharidy a bohatá na bílkoviny a tuky skutečně vede k hubnutí. Jenže zatěžuje vnitřní orgány a vážně poškozuje zdraví. A co víc. U nesportujících a líných jedinců vede k rychlému přibývání na váze.
Překvapivý objev
Lidé starší doby kamenné konzumovali ve velkém hlízy tvrzeně (Hypoxis angustifolia), které jsou velmi bohaté na sacharidy. Podle autorů z Witwatersrand University jim právě tato strava pomohla vyrazit objevovat Evropu a Asii.
Tvrzeň je rozšířena po celé Africe, takže byla spolehlivým zdrojem sacharidů při migraci, navíce se její hlízy daly skladovat a dlouho převážet místy, kde tvrzeň nerostla.
„Před pěti roky jsem seděla na jednom starém nalezišti a našla tam podivné kousky uhlí, vypadaly jako stejně velké, byly to kořenové hlízky. To byl důležitý objev, protože kořenové hlízy tohoto stáří předtím nebyly objeveny. Ve stejné vrstvě jsme nalezli také ohořelou kost, což naznačuje, že lidé té doby měli vyváženou stravu sestávající z vařených rostlin a ohněm zpracovaných živočichů. Hypoxid angustifolia je všudypřítomná rostlina od jihovýchodního pobřeží až k Súdánu a Jemenu. To znamená, že kamkoli lovci sběrači před 170 tisíci let vyrazili, měli pravidelný zdroj sacharidů, na který se mohli spolehnout,“ tvrdí profesorka Lyn Wadley z Wits University v Johannesburgu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
