Nástup podzimních měsíců pro řadu lidí znamená začátek období, kdy se jim doma více či méně pravidelně ozývá kašlání a smrkání. A přitom nemusí jít nutně jen o chřipku, notně potrápit umí i „obyčejné“ nachlazení. Přemýšleli jste někdy, co se vlastně ve našem těle během nemoci odehrává? Možná vás překvapí, že ony známé symptomy nachlazení jako rýma, kašel či bolest v krku ve skutečnosti nemá na svědomí virus, ale sama naše imunita.
Chřipka a nachlazení jsou si na první pohled poměrně podobné, jejich příčinou jsou však rozdílné viry. V případě chřipky je to RNA virus z čeledi Orthomyxoviridae, běžně známý jako chřipkový virus, u nachlazení pak nejčastěji některý z takzvaných rhinovirů. Těch existuje několik desítek druhů. Stejně jako chřipkový virus se i rhinovirus do těla ve většině případů dostává přes nosní sliznici. Symptomy nachlazení se obvykle objeví do jednoho až tří dnů od nakažení. Během prvních tří dnů nemoci je pacient rovněž nakažlivý pro své okolí, proto je nejlepší v této době zůstat doma a léčit se.
Sickness behaviour aneb Když se tělo zavře do karantény
Typické symptomy nachlazení pravděpodobně zná každý: rýma, kašel, bolest v krku a mnohdy bolesti kloubů. Což však možná mnohé překvapí je to, že tyto symptomy nejsou přímým dílem rhinoviru, ale našeho imunitního systému, který na něj reaguje. Právě reakce imunitního systému ostatně stojí i za komplexem projevů, pro nějž se v odborných kruzích vžil pojem „sickness behaviour“. Tento zastřešující pojem zahrnuje typické fyzické i psychické změny, které na sobě můžeme pozorovat, procházíme-li širokou škálou nemocí.
Běžně se do sickness behaviour řadí horečka, zvýšená citlivost na bolest, ospalost a letargie, ztráta zájmu a motivace, nechutenství, depresivní nálada, nechuť k sociální interakci a zhoršené soustředění. Jak přesně sickness behaviour vzniká a proč, dosud nebylo jasně zjištěno. Odhaduje se ale, že může jít o jakýsi mechanismus karantény sama sebe – naše vlastní tělo nás tak může nutit nic nedělat, odpočívat a držet se dál od jiných lidí, které bychom mohli nakazit.
Bitva začíná: Viry napadají buňky
Pojďme se nyní detailněji podívat na to, co se v našem organismu během nachlazení děje. Při průniku do našeho těla přes nos musí rhinovirus nejprve zdolat první linii obrany v podobě nosních chloupků a nosní sliznice. Pokud se mu to podaří, proniká dál až do dýchacího ústrojí, kde se začne napojovat na povrch buněk. Takto uchycený virus proniká postupně hlouběji do buňky a zapouští do ní svůj vlastní genetický materiál. DNA viru poté začne „krást“ části napadené buňky a využívat je k vlastnímu množení a napadá tak čím dál více buněk.
První zprávu o řádění virů obdrží imunitní systém od skupiny signálních proteinů jménem cytokiny, které odešlou napadené buňky. Jakmile imunitní systém varování obdrží, začíná okamžitě jednat. Jednou z prvních reakcí je, že se v místě útoku virů rozšíří krevní cévy. Díky tomu do místa proudí více krve a s ní i jednotka rychlého nasazení v podobě bílých krvinek. Zároveň ale bohužel toto opatření způsobí, že okolí napadené oblasti oteče, zalije se tekutinami, zteplá a zčervená – tedy se zanítí. Rozšiřování cév podněcují i samy bílé krvinky, které společně s krví do místa dorazí a začnou s viry bojovat.
Rýmou se naše tělo čistí, ale co bolest v krku?
S nástupem bílých krvinek nastane v našem organismu teprve ta opravdová válka, což signalizují další běžné symptomy. Začne nám téct z nosu, neboť tělo zvýší produkci hlenů, aby útočníky vytlačilo pryč. A nejen to, smrkáním ze sebe máme dostat také přebytečné tekutiny a bojem „vyždímané“ bílé krvinky. Možná jste si někdy všimli, že čím déle rýma trvá, tím je nosní hlen zakalenější a zabarvený do zelena. To má na svědomí protein, který bílé krvinky během svého zápasu s viry vylučují.
Sliznice zanícené kvůli zmíněnému rozšíření cév a přebytku krve způsobují bolest v krku. Záchvaty zimnice a horečka jsou dalšími metodami, jimiž organismus s nemocí bojuje. Za celkově bolavým tělem zase stojí různé chemické látky, které tělo ve svém válčení vylučuje na pomoc bílým krvinkám. Kýchání a kašel pak mají pomáhat náhlým a prudkým prouděním vzduchu vytlačit viry ven z dýchacího ústrojí.
Bakterie mohou využít příležitosti a způsobit sekundární záněty
Jak náš organismus bojuje s virovým onemocněním, může se stát, že se do boje vloží ještě i třetí strana: bakteriální infekce. Buňky dýchacího ústrojí jsou útokem virů oslabené a bakterie tak mají snadnější cestu dovnitř. Imunitní systém se navíc prioritně zaměří na původní nebezpečí a bakterie se mohou poměrně nerušeně množit v teplém a vlhkém prostředí napadeného dýchacího ústrojí. Z nachlazení se tím pádem může vyvinout zánět nosních dutin, faryngitida neboli zánět hltanu či zánět středního ucha. Ačkoliv nachlazení lze v řadě případů snadno zvládnout bez zvláštní medikace, tyto sekundární infekce již mohou vyžadovat léčbu antibiotiky. Pokud potíže přetrvávají po více než dva týdny či se ještě navíc zhoršují, rozhodně vyhledejte lékaře.
Silná imunita a přísun vitamínů urychlí rekonvalescenci
Aby nás nachlazení netrápilo příliš často, je samozřejmě nezbytné udržovat svou imunitu v dobré kondici. Silná obranyschopnost se navíc vyplatí i během samotné léčby. Posílený imunitní systém se s nemocí rychleji vypořádá. Základem urychlení léčby je také hojný odpočinek, dostatek spánku či zvýšený příjem tekutin, vitamínů a dalších prospěšných látek.
Sledujte nás na sociálních sítích:
