Adrenalinový nával jako reakce na nebezpečnou situaci je mýtus. Tvrdí to vědci z New Yorku. Podle nich při riskantních sportech a jiných ohrožujících aktivitách totiž člověku v krvi neroste hladina adrenalinu, nýbrž hormonu osteokalcinu. A ten produkují kosti. Prokázali to endokrinologové z Columbia University v New Yorku.
„Tvrzení, že kosti ovládají reakci na stres, je naprostá novinka, stejně jako tvrzení, že stres neovládají nadledvinky. Potvrzuje to koncept, že se kost vyvinula jako součást nástroje k boji s akutním nebezpečím,“ tvrdí profesor Gerard Karsenty z Columbia University, jehož studii publikoval prestižní vědecký magazín Cell Metabolism.
Člověk během evoluce zažíval často stresující situace typu „boj, nebo útěk“, při nichž čelil nebezpečím. Díky stresovým hormonům se buď dal do boje, nebo při hrozbě silnějšího soupeře na útěk. Nicméně tuto situaci neovládají nadledvinky a adrenalin, jak se dosud soudilo. Hlavní slovo mají kosti.
Kosti chrání náš organismus
„Když uvažujete o kostech jako něčem, co se vyvinulo, aby chránilo organismus před hrozbou, lebka chrání mozek před zraněním, kostra umožňuje obratlovcům utéct před predátory, a dokonce i kosti v uchu nás upozorňují na to, že se blíží nebezpečí, hormonální funkce osteokalcinu pak začne dávat smysl,“ míní profesor Karsenty.
Pokusy na hlodavcích prokázaly, že i když u nich odstraní vědci schopnost produkce adrenalinu, stejně dokážou reagovat na stres bojem či útěkem. A vysvětluje to také, proč mladí lidé se zdravějšími kostmi reagují na akutní stres lépe a dokážou pohotověji bojovat či utíkat. Odstraněním osteokalcinu z těla přestane toto být schopné na stres reagovat útěkem či bojem.
Sledujte nás na sociálních sítích: