Osoby, které pětkrát týdně cvičí půl hodiny, se chrání před Alzheimerovou chorobou. Běhání střídané s nenáročným posilováním se jeví jako nejlepší prevence tohoto neurodegenerativního onemocnění. Podle vědců z Wisconsinu tedy před epidemií Alzheimerovy choroby může ochránit poměrně dost málo pohybu týdně – jen dvě a půl hodiny.
„Náš výzkum dokazuje, že u osob vyššího středního věku s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby souvisí cvičení s menším množstvím věkem ovlivněných změn a dalších biologických ukazatelů souvisejících s tímto onemocněním a také s úpadkem paměti a kognitivních funkcí,“ tvrdí doktor Ozioma Okonkwo z University of Wisconsin.
Vyplývá to z experimentálního výzkumu u patnácti set osob ve věku čtyřicet až pětašedesát let, jejichž rodiče měli Alzheimerovu chorobu. Tito jedinci jsou tak dědičně více ohroženi rozvojem onemocnění. Z celkového vzorku se 317 osob věnovalo půl hodiny pětkrát týdně cvičení střední intenzity. Po dvou letech výsledky vyšetření krve prokázaly, že cvičící osoby mají méně biologických ukazatelů naznačujících rozvoj Alzheimerovy choroby a také lepší paměť a kognitivní funkce.
„Nejzajímavější je, že jsme přímo dokázali, že životní styl a návyky, v tomto případě středně intenzivní pravidelné cvičení, můžou snížit riziko rozvoje Alzheimerovy choroby,“ tvrdí doktor Onkokwo.
Přenos přes krev?
V souvislosti s Alzheimerovou chorbou probíhá v současnosti řada výzkumů, které přinášejí často poměrně překvapivé závěry. Například britští vědci tvrdí, že transfuze krve od lidí starších šedesáti let či osob s vysokým rizikem Alzheimerovy choroby zřejmě může spustit u příjemce rozvoj tohoto neurodegenerativního onemocnění. Když totiž podali myším lidský růstový hormon s příměsí beta amyloidu, u zvířat došlo k rozvoji Alzheimerovy choroby.
Osoby trpící neurodegenerativním onemocněním tohoto typu mají na neuronech beta amyloidový plak. Ten koluje také jejich krví a může být tedy přenesen z dárce na příjemce. Riziko podle autorů z Londýnské univerzity představují také operace mozku přístroji, které jsou znehodnoceny beta amyloidem.
„Máme experimentální důkazy, že beta amyloidová patologie může být přenesena na lidi z kontaminovaných materiálů,“ tvrdí profesor John Collinge z Londýnské univerzity. On a jeho kolegové spoluautoři výzkumu ale tvrdí, že není důvod k panice.
„Není důvod přestat s operacemi mozku,“ míní profesor Bart De Strooper z Londýnské univerzity. „Neurochirurgické zákroky u osob s demencí by měly být pečlivě hlídány pro možný přenos a rovněž tak transfuze od jedinců starších šedesáti let a osob s rodinnou anamnézou Alzheimerovy choroby,“ míní profesor John Hardy z Londýnské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
