Předsunutou fází spánku trpí každý třístý člověk. Vědci se přitom donedávna domnívali, že je to jev mnohem vzácnější. Ale si jeden člověk ze tří set má unikátní gen, který ho nutí jít do postele před západem slunce a vstávat velmi brzy před rozedněním.
Tito extrémní skřivani, kteří jdou přirozeně (nikoli kvůli povolání či z donucení) spát už kolem osmé večer a vstávají mezi čtvrtou a pátou ráno, jsou vzácní. Ale nikoli tak, jak se dosud soudilo. Zjistili to genetici z University of California v San Francisku.
Ve společenském nesouladu
Lidé se mezi sebou liší v načasování tzv. cirkadiánních rytmů. Vnitřní hodiny prostě nemáme všichni synchronní. Jenže společnost se snaží fungovat podle jednotného režimu. To může vyvolat problémy u lidí, jejichž vnitřní hodiny jsou s těmi společenskými ve velkém nesouladu. A to může být buďto tak, že jdou napřed, nebo že jsou hodně zpožděné.
V praxi to znamená, že extrémní skřivani vstávají už v pět, ale společnost se budí později a pracovat začíná až v sedm nebo osm. Naopak extrémní sovy jsou nuceny vstávat v sedm, ačkoli by spaly do devíti.
Izolovaní skřivani?
U lidí s předsunutou fází spánku je problém v tom, že jsou odpoledne brzy unavení a míří do postele v době, kdy se ostatní jdou bavit. Přicházejí tak často o společenské akce a kontakty. Což může vést k částečné či úplné izolaci z kolektivu, který je pro psychiku většiny lidí nezbytný.
Výzkumu genů ovlivňujících cirkadiánní rytmy se věnuje mnoho pozornosti především proto, že nesoulad mezi vnitřními hodinami a těmi společností nastavenými vyvolává řadu vážných onemocnění a zkracuje život.
Sledujte nás na sociálních sítích:
