Zapomínání je sice přirozený proces, ale i jemu se dá částečně předcházet. Svou paměť totiž můžete trénovat a pomáhat jí, aby vám sloužila déle a lépe. A není na tom nic složitého!
Stačí dodržovat některé z následujících „tréninkových strategií“:
1. Opakování, matka moudrosti i paměti
Spoustu věcí v našem životě provádíme bezmyšlenkovitě – žehličku odpojíme ze zásuvky, spolkneme antikoncepční pilulku, zamkneme za sebou při odchodu z bytu dveře apod. Zkuste na tuhle rutinu zapomenout, a když podobné úkony děláte, řekněte si je nahlas (stačí i šeptem, aby se sousedi nedivili, že si při zamykání dveří povídáte pro sebe). Zapojíte totiž mozek (tedy ne že by se na těchto činnostech nepodílel, on se podílí na všem, ale zapojíte ho trochu víc) a potrénujete ho.
Mimochodem, podobnou strategii můžete zvolit, když jdete např. z jedné místnosti do druhé pro nějakou věc, již potřebujete (např. se vydáte z kuchyně do komory pro zavařovací sklenici, cukr a ocet – dorazíte na místo, ale ať děláte, co děláte, na všechny tři předměty si nemůžete vzpomenout… snadná pomoc spočívá v tom, že si je předem zopakujete nahlas).
A do třetice pomoc paměti opakováním – když se ocitneme v novém kolektivu a je nám představeno několik lidí, jen málokdo z nás si bez problému druhý den vzpomene, kdo je ta milá paní, co si evidentně pamatuje naše jméno, ale my její ne… Proto není od věci zopakovat si jména již při samotném představování (samozřejmě v nějaké smysluplné formě, například oslovit toho druhého bezprostředně po představení – „rád/a jsem vás poznal/a, Jano“ apod.).
2. Raději celek
Náš mozek dokáže zpracovat jen omezené množství informací, proto je dobré zkusit si pamatovat věci jako celky, nikoli jednotlivě. Například potřebujete-li si zapamatovat něčí telefonní číslo, je lepší snažit se je uložit do paměti ve formě větších číselných celků – tedy 333-555-888 namísto 3-3-3-5-5-5-8-8-8). Ale i pokud si potřebujete zapamatovat, co musíte koupit, namísto jednotlivých položek seznamu zkuste do své hlavy uložit celá jídla – tak třeba víte, že budete večer vařit kuřecí s kuskusem a ráno si dáváte jogurt a müsli, jež vám docházejí. V takovém případě většinou stačí, když si budete pamatovat „večeře“ a „snídaně“ – jednotlivé složky vám v obchodě (alespoň po nějaké době tréninku) naskočí samy.
3. Mnemotechnické pomůcky
Buďte kreativní a vymýšlejte si pro věci, jež se vám těžko pamatují nejrůznější mnemotechnické pomůcky. Snažte se najít rýmy na pojmenování, jež vám činí potíže (respektive vašemu mozku), hledejte podobná slova, která si ovšem pamatujete snadno, najděte v pojmenování podobnost s nějakou událostí či nějakým počinem. Nejenže nebudete mít problém vylovit v paměti třeba neobvyklé jméno svého kolegy, ale ještě svůj mozek procvičíte kreativní činností. Ovšem pozor, nic se nemá přehánět – mnemotechnické pomůcky musejí být jednoduché a čitelné. Nechcete jistě skončit tak, že budete vymýšlet mnemotechnickou pomůcku na mnemotechnickou pomůcku…
4. Méně snahy, prosím
Znáte to – koukáte se na film a najednou se v něm mihne herec, kterého dobře znáte, ale ani kdyby vám vyhrožovali kdoví čím, nevzpomenete si zrovna na jeho jméno. Přitom jste schopní vyjmenovat dalších deset snímků, v nichž účinkoval, ale jméno vám ne a ne naskočit. A pak o pár hodin později, třeba když vaříte nebo luxujete, vám najednou bleskne hlavou hercovo jméno. Jak je to možné? Přílišná snaha a podvědomá úzkost z toho, že si nemůžeme vzpomenout, naší paměti v daný okamžik škodí. Takže až se zase dostanete do výše popsaného příkladu (nebo jemu podobnému), snažte se pustit problém z hlavy a nesnažte se vzpomenout si za každou cenu. Nemá to totiž smysl…
5. Více spánku
Řada výzkumů potvrdila, že spánek má blahodárný vliv na naši paměť. Přijmeme-li totiž velké množství informací, musí je náš mozek utřídit, což se mu nejlépe daří právě během spánku. Možná už jste si toho všimli na škole – když jste se učili pořád dokola celou noc, druhý den se vám při písemce či zkoušení vybavovaly vědomosti hůře, než když jste šli po učení spát. Váš mozek neměl dostatek času a klidu si informace urovnat. A platí to v každém věku a pokaždé, když si musíte zapamatovat větší množství znalostí.
6. Vhodná strava
Správný jídelníček ovlivňuje snad každý orgán v našem těle a mozek není rozhodně výjimkou! A co mu prospívá? Omega-3 mastné kyseliny (najdete je třeba v oříškách, lososu, sardinkách…), nejrůznější antioxidanty (např. antokyany, které najdete v borůvkách), vitaminy skupiny B, vitamin C, vitamin D, hořčík, zinek, železo a další.
7. Příjemná procházka
Ze studií vyplývá, že ke správné činnosti mozku, a tedy i paměti, je nutný rovněž pohyb. Zvláště pokud máte sedavé zaměstnání, není od věci si jej dopřát. A protože mozek není v tomto ohledu zas tak náročný jako třeba naše tělo, když se snažíme zhubnout, nemusíte nutně trávit hodiny a hodiny v posilovně. Namísto toho se běžte pár dnů v týdnu na hodinku projít (věřte, většinou je taková procházka mnohem zajímavější než to, co běží v televizi…).
8. Paměťové hry
Hrajte se svou pamětí nejrůznější hry – zkuste si zapamatovat i věci, které ke svému životu nepotřebujete. Jakou kravatu měl při odchodu do práce dnes váš partner? Vzala si partnerka ráno sukni, nebo kalhoty? Jakou barvu vlasů měla pokladní v obchodě? Jak jdou za sebou stanice v autobuse, když jedete do práce? Možností máte spoustu. Zrovna tak si můžete zkusit zapamatovat nějakou říkanku či básničku (takhle si trénují paměť děti, tak proč ne vy?), nákupní seznam, zahrát si pexeso, snažit se naučit hlavní města evropských zemí… Fantazii se meze nekladou, takže si pro sebe vymýšlejte nejrůznější úkoly. Děláte to pro sebe.
Sledujte nás na sociálních sítích:
