Člověk se vyvíjel po miliony let v divoké přírodě. Pár tisíc let žije v kulturní krajině, ale stále víceméně s přírodou spjatý. Teprve s průmyslovou revolucí začaly vznikat extrémně velká města, v jejichž centrech žijí posledních 150 let lidé odtrženi od přírody. A strádají. V rámci evoluce totiž žijí v takovém prostředí příliš krátký čas, aby se mohli zdravě adaptovat. Výlety do přírody jsou pro ně velmi léčivé, ale mají význam jen tehdy, když si je urbanizovaná populace dopřává alespoň dvě hodiny týdně.
Lidé, kteří stráví týdně 120 minut pobytem v přírodě – a nemyslí se zrovna městský park – mají výrazně lepší fyzické i psychické zdraví.
Dvě hodiny zvládne každý
Ovšem lidé, kteří nemají ani dvě hodiny týdně na to, aby vyrazili do lesa, k řece či na procházku po staré polní cestě, žádné blahodárné účinky z pobytu v přírodě nečerpají.
„Dvě hodiny týdně jsou snad realisticky dosažitelná doba pro většinu lidí, navíc když je možné, že si je člověk rozloží do celého týdne,“ tvrdí doktor Matt White z University of Exeter, který na výzkumu spolupracoval s odborníky ze Švédska.
Jiná perspektiva pro život
Z výzkumů posledních třiceti let také jasně vyplývá, že lidé žijící v zelených částech měst – zahradních čtvrtích, u velkých parků apod. – jsou zdravější fyzicky i psychicky. Odtržení od přírody působí zhoubně i na ty, kteří tvrdí, že jsou naprosto městští a přírodu vůbec nepotřebují.
„Existuje mnoho důvodů, proč je pro zdraví dobré být v přírodě. Získáte tam kupříkladu také naprosto jinou perspektivu života a pracovních okolností, zbavíte se stresu, ale takový čas strávený v přírodě je hlavně přesně tím, co se nazývá kvalitně stráveným časem,“ vysvětluje profesor Terry Hartig z Univerzity v Uppsale.
Sledujte nás na sociálních sítích:
