Kvalita jídla je v potírání obezity a dosahování zdravé fit kondice stejně důležitá jako správné načasování. To musí vycházet z našich biologických rytmů. Maximum energie bychom měli přijmout v osmihodinovém okně mezi ránem a odpolednem. Vychází to z milionů let evolucí cepované biologie.
Vědci z Manchesteru na buněčných modelech a pokusných savcích prokázali, že metabolismus se přísně řídí denními rytmy a jejich narušení vede k inzulinové rezistenci, nárůstu tuku v podkoží a diabetu typu 2.
Poslední sousto v pět?
Biorytmy jsou v moderní společnosti narušovány často. Jednak umělým osvětlením, druhak společenskými potřebami. Nemluvě o lidech, kteří pracují na třísměnný provoz, nebo pravidelně v noci. Ti jsou odsouzeni k rakovině a předčasné smrti. Jedinci, kteří ale mají štěstí, a vstávají s rozbřeskem a pracují mezi osmou a pátou odpolední, můžou být zdraví, fit a štíhlí do vysokého věku. Stačí trochu poslouchat své tělo.
Z výzkumu vědců z University of Manchester vyplývá, že bychom měli maximum energie přijmout mezi osmou ranní a pátou odpolední. Dopoledne a kolem poledne si pak dopřávat sacharidy a bílkoviny a kolem třetí odpoledne mít v sobě už pětasedmdesát procent celkového denního příjmu kalorií. Mezi třetí a pátou si dopřát poslední jídlo, které však bude sestávat už spíš ze zeleniny a bílkovin.
„Je zcela jasné, že narušení denních biorytmů a vnitřních hodin vede k mnoha onemocněním včetně diabetu typu 2 a chorob srdce a cév,“ tvrdí doktor David Bechtold z Manchesteru.
Jak fungují vnitřní hodiny
Lidské hodiny se začínají startovat kolem osmé ráno. Tehdy díky slunečním paprskům začnou nadledvinky pumpovat do těla stresový hormon kortizol. To proto, aby se tělo probralo a chtělo vyskočit z postele. Krátce poté začnou nadledvinky produkovat také hormon adrenalin, který nás činí aktivními, bdělými a schopnými akce. To vede ke zvýšení činnosti srdce, zrychlení metabolismu a spalování. Proto je dopoledne dobré jíst sacharidy, tělo je dobře zpracovává na energii, buňky citlivě reagují na inzulin a neukládají sacharidy do tuků. Do krve se vylučuje také serotonin, který navozuje pohodovou náladu.
Kolem poledne jsou metabolismus a teplota trupu na maximu, takže jsme nejhladovější a na řadu by mělo přijít druhé největší jídlo dne. Kortizol začne pomalu z krve mizet a metabolismus se odpoledne začne zpomalovat. Dostaví se pocity únavy. K večeru vlivem zapadajícího slunce se serotonin změní na melatonin, který vyvolá spánek. Kortizolu v krvi je už velmi málo a kolem třetí ráno, kdy nastává nejhlubší fáze spánku, je na denním minimu. Už za pět hodin ale dosáhne maxima, aby tělo opět probudil.
Za vším hledej hormony
Narušení tohoto biorytmu vede k hormonální nerovnováze, kortizolu je v krvi trvale mnoho, tělo se začne chovat jako v těžké stresující situaci, inzulin vyvolává ukládání maxima energie do podkoží pro budoucnost, protože se tělo domnívá, že nastává období strádání. Kortizol navíc v dlouhodobě vysoké hladině vyvolává řadu onemocnění a může souviset i s rozvojem rakoviny.
Nikdy v minulosti lidé nejedli od rána do večera tolikrát, jako v poslední stovce let, kdy se západní kultura potýká s epidemií obezity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
