Nemrač se a usměj se. Kolikrát jsme to zaslechli od prarodičů či rodičů už jako děti. Někdy nám to řeknou i kolegové či kamarádi. A vskutku, pokud člověk zrovna není v extrémním stresu a netrpí depresí či neprožil těžké trauma, může tato rada pomoci k pocitu štěstí v duši. Vědci z Tennessee prokázali, že vůlí vytvořený úsměv na tváři je provázen následně pocitem radosti a štěstí v duši. Ale má to svá ale.
Tedy účinek je poměrně slabý, nelze říci, že každý člověk, kterého donutíme zvednout koutky do úsměvu, se bude zaručeně cítit po chvíli šťastnější. Ale pokud je psychicky zdravý a emočně neprožívá těžké období, efekt se dostaví. Nicméně u jedinců po těžkých emočních traumatech a trpících depresemi to nefunguje.
U těch, u nichž funguje mimický úsměv a navození lepší nálady, však funguje také mimické stačení čela či nasupených rtů. Zamračené čelo produkuje pocity smutku a nasupené rty zase pocity zloby a vzteku.
Tradiční moudrost versus věda
„Tradiční moudrost nám říká, že když se usmějeme, budeme se cítit trochu šťastnější… Náš výzkum dokazuje, že je to do určité míry pravda,“ tvrdí doktor Nicholas Coles z University of Tennessee.
A zdůrazňuje to „do určité míry“. Chápe, proč psychologové tradiční moudrost posledních sto let zpochybňují. Protože efekt mimického úsměvu na pocity štěstí je totiž silně vázaný na stav psychiky. A týká se jen těch, kteří neprožívají zrovna velký smutek, trauma či depresi. Nutit depresivního člověka či člověka, který přišel o blízkou osobu či prošel válečným traumatem, aby se násilně usmíval, může mít na psychiku zhoubný vliv.
„Ale důkazy naší studie jsou vzrušující, protože poskytují klíč k chápání toho, jak naše mysl a tělo interagují a utvářejí naše vědomé emoční zkušenosti. Pořád se ještě máme hodně co učit o těchto účincích obličejové mimiky na emoce, ale tato metaanalýza nám pomáhá lépe pochopit, jak emoce fungují,“ míní Coles.
Sledujte nás na sociálních sítích:
