Stejně jako každý rok, i tuto poslední březnovou neděli se změnil čas ze zimního na letní. V praxi to znamená, že vstáváme o hodinu dříve než během času zimního. Tento drobný časový posun má však na člověka poměrně značný vliv.
Zažité návyky hodiny neumějí, největší změny tudíž můžete pozorovat u malých dětí, které se budíkem jednoduše neřídí. Co všechno nám změna času způsobuje?
Nespavost a únava
Pochopitelně nejvíce rozšířenou nepříjemností při změně času ze zimního na letní je problém s usínáním. Pokud chodíte spát pravidelně ve stejnou hodinu, s největší pravděpodobností nebudete moci usnout. Neznamená to však, že o hodinu později usnete bez problémů. Tento nepatrný výkyv dokáže rozhodit biorytmus člověka natolik, že může mít potíže nejen s usínáním, ale také s častým nočním buzením. Od toho se odvíjí následná únava, kterou trpí i ti, kteří jsou zase citlivější na dřívější vstávání po ránu.
Těhotenské potíže
Na posuny času si stěžují i maminky, které trápí ranní těhotenská nevolnost. Ačkoli často bývá spojena s procesem vstávání v kombinaci s prázdným žaludkem, výjimkou nejsou ani ty, kterým je zle přesně v určitý čas. Své o tom ví i maminka z Prahy.
„Jsem ve třetím měsíci a každé ráno vstávám v šest hodin do práce. Přesně v půl sedmé to přijde – začne mně být zle od žaludku, návštěvě toalety se nevyhnu. Teprve potom mohu v klidu odejít z domu. Po změně času jsem zjistila, že můj žaludek příliš nezajímá, kolik hodin skutečně je. Několikrát jsem se pozvracela až na zastávce, nebo dokonce v autobuse,“ vypráví Iveta (29).
Zvyšuje se riziko infarktu
Odborníci zaznamenávají nárůst počtu infarktů, mozkových příhod, potratů i sebevražd zejména v období prvního týdni následujícím po změně času ze zimního na letní. Přestože přesnou příčinu neznají, spojují tyto potíže s nedostatkem spánku a narušením biorytmu, který ovlivňuje lidskou imunitu. Lidské hodiny mají schopnost poměrně rychlé synchronizace, citlivější jedince může však podobný výkyv nepříjemně poznamenat.
Sledujte nás na sociálních sítích:
