Australští vědci tvrdí, že hrst ořechů by měla být součástí každodenního jídelníčku dnešního člověka. V časech, kdy se neustále zvyšuje počet osob trpících ve vyšším věku demencí, je to totiž jeden ze způsobů, jak s tímto neléčitelným stavem lidské mentality bojovat. Podle neurologů z Jihoaustralské univerzity totiž osoby, které si denně dopřejí hrstku ořechů, mají lepší kognitivní funkce.
Podle autorů, jejichž výzkum publikoval odborný časopis Journal of Nutrition, Health and Ageing, lidé konzumující více než deset gramů (polévkovou lžíci) ořechů denně, mají lepší kognitivní funkce – myšlení, uvažování a paměť – i ve vyšším věku. Podle nich je zlepšení těchto funkcí po zařazení ořechů do jídelníčku měřitelné a zvýší se o šedesát procent.
Vyplývá to z dvaadvacetiletého pozorování téměř pěti tisíc osob.
„Ořechy jsou dobře známým zdrojem zdravých tuků, bílkovin a vlákniny, jejich výživové vlastnosti souvisejí se snižováním nezdravého cholesterolu v krvi a zlepšením kognitivních funkcí člověka. Ačkoli nemáme léčbu na úpadek kognitivních funkcí souvisejících s věkem… některé změny v jídelníčku mohou souviset se zlepšením mentálního zdraví u starších osob,“ tvrdí doktor Ming Li z Austrálie.
Od mozku po cukrovku
Mozek nicméně není jediný orgán, kterému ořechy prospívají. Tak například ženy, které uvádějí, že jedí 30 g ořechů nejméně pětkrát týdně, snižují riziko diabetu 2. typu o téměř 30 % – ve srovnání s těmi, kteří vlašáky konzumují jen zřídka. To je zjištění vědců z Harvardovy školy veřejného zdraví (mono a polynenasycené tuky v oříšcích jsou dobré pro citlivost na inzulin).
Dieta bohatá na ořechy může pomoci tělu lépe se vypořádat se stresem. Výsledky výzkumu, který publikoval odborný časopis Journal of the American College of Nutrition, poukazují na to, že vlašské ořechy snižují hladinu stresových hormonů.
Dokonce i v prevenci rakoviny mohou ořechy (především ty vlašské) pomoci. 28 polovin ořechů denně poskytuje antioxidanty a fytosterol, přičemž obojí může snížit riziko rakoviny prsu. Aspoň to vyplývá ze studie univerzity Marshall sídlící v Západní Virginii. Jak se na něco takového přišlo? Myši byly denně krmeny stravou s lidským ekvivalentem 60 g vlašských ořechů. Asi není překvapením, že kontrolní skupina hlodavců, která ořechy nekonzumovala, významně tíhla k výskytu nádorů, kdežto „oříškáči“ tomuto riziku nečelili.
Sledujte nás na sociálních sítích:
