Světová média na konci tohoto týdne přišla se senzační zprávou. Vědci z Northwestern University zjistili, že konzumace jednoho vajíčka denně souvisí s vyšším rizikem mrtvice. A většina agentur a deníků tuto zprávu přejímá a replikuje. Jenže studie kardiologů z Chicaga má řadu nedostatků. Jednak se opírá o jediný! pohovor se sledovanými osobami, které si měly vzpomenout na to, kolik vajec denně konzumovaly v průměru uplynulý rok. A za druhé. Když se do analýzy zahrnul celkový příjem cholesterolu z ostatních zdrojů – maso, mléčné výrobky a živočišný tuk – vztah s vajíčky se rozplynul jako pára nad hrncem.
Nicméně autoři z Northwestern University přišli s tím, že jejich tvrzení se opírají o data zahrnující třicet tisíc osob a nejkvalitnější statistickou analýzu. Jejich tvrzení se však opírají o metaanalýzu šesti jiných studií, v nichž se ale nejednalo ani v jediném případě o experimentální řízený výzkum, ale pouze o zhodnocení vztahu výskytu mrtvice s tím, co vypovídající uvedli, že konzumují.
Stačil jediný bezcenný rozhovor
V jediném rozhovoru měli uvést svůj jídelníček za poslední rok. To samo o sobě je z vědeckého hlediska úplně bezcenné. Jednak není možné spoléhat na to, že si lidé vzpomenou, ale lidé mají tendenci skutečnost dost deformovat podle toho, co by si přáli oni či společnost, aby bylo správné.
A navíc když sami autoři vztáhli celkový příjem cholesterolu k riziku mrtvice, existoval tam jasný vztah. Čím vyšší příjem cholesterolu nízké hustoty, tím vyšší riziko. Ale najednou se vytratil vztah mezi konzumací vajec a rizikem mrtvice.
Nicneříkající analýza?
Doktor Christopher Labos, kardiolog z McGillovy univerzity v Kanadě, výsledky studie silně zpochybňuje. Podle něj lze takové tvrzení, že jsou vejce škodlivá, pronést jedině tehdy, když by vědci vzali skupinu osob, polovině celý rok či několik let podávali vejce a druhé by vajíčka z jídelníčku zcela vyloučili. Dotyčné osoby by musely přijímat jen tu potravu, kterou by jim autoři sami předložili, aby bylo možné přesně monitorovat, kolik a jakých živin přijímali. Pak by bylo možné vztáhnout tento jídelníček k riziku mrtvice.
„V opačném případě taková metaanalýza neříká téměř nic,“ tvrdí doktor Labos v rozhovoru pro deník The Mail.
Cholesterol s nízkou hustotou je skutečně největším rizikovým faktorem pro rozvoj chorob oběhové soustavy. Žloutky ale nejsou jediným zdrojem tohoto tuku, který je bohatě zastoupen v mnoha živočišných produktech. A daleko větším problémem pro zvýšenou hladinu cholesterolu a rozvoj onemocnění srdce a cév je stres, kouření a nedostatek pohybu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
