Odpolední šlofíček je zdravým pohlazením pro mozek

Polední spánek dokáže snížit krevní tlak o tolik, co jiné změny v životním stylu. Například vyloučení soli a alkoholu z jídelníčku dokáže snížit tlak o pět milimetrů rtuti. A stejnou mírou přispívá ke snížení tlaku krve také polední či odpolední spánek. Přitom pokles tlaku krve o dva milimetry rtuti dokáže snížit riziko infarktu a mrtvice o deset procent. Takže pokles o pět jednotek už představuje výrazné omezení tohoto rizika. Polední či odpolední šlofík je běžnou součástí kultury středozemních národů, které mají také díky zdravé stravě jednu z nejnižších měr nemocných chorobami srdce a cév (1).

Pohlazení pro mozek

Ovšem takové odpolední zdřímnutí prospívá i našemu mozku. Šlofík v délce dvaceti minut až jedné hodiny totiž výrazně podporuje mozkové funkce a paměť. Z výzkumu čínských neurologů vyplývá, že pětašedesátiletí, kteří během života měli pravidelné přestávky a natáhli se ke krátkému spánku po obědě, měli mozek mladší o pět let než jejich vrstevníci, kteří byli bdělí od rána do večera (1).

Lidské biorytmy diktují odpolední útlum. Po obědě během časného odpoledne většina lidí zažívá úbytek energie a snížení mozkových funkcí. Je to přirozené a vychází z mnoha milionů let evoluce. I naši předkové si dávali krátkou pauzu v této části dne. Aby zvýšili na maximum mozkovou kapacitu a mohli být plně akční odpoledne a před večerem, kdy byl nejvhodnější čas pro lov či sběr (2).

Výzkum (3) u tří tisíc Číňanů ve věku pětašedesáti let ale navíc prokázal, že ti, kdo spali hodinu denně po obědě, měli mozek o pět let mladší než jejich vrstevníci, kteří odpoledne nespávali vůbec. Testy nejrůznějších typů paměti a dalších kognitivních funkcí prokázaly, že dotyční po hodině spánku měli mnohem lepší výsledky.

Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8507757/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3181781/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK20359/