Život je cesta plná různých kroků vedle, přešlapů, kopanců a pádů. Samozřejmě také jistých kroků, správných rozhodnutí a vzletů. Jenže ty většinou netajíme před ostatními. Naopak ony přešlapy či špatné činy v sobě mnozí nosí jako tajemství. Některých litují, ale za jiná se velmi stydí. Podle psychologů z New Yorku však zvlášť škodí, když v sobě nosíme ostudná tajemství. Jsou nejtíživější a mají zhoubný vliv na vnímání hodnoty já.
Psychologové z Columbia University tvrdí, že každý člověk za život nastřádá asi třináct velkých tajemství.
Zhouba pro psychiku
Lze je rozdělit do dvou kategorií. Jako provinilá tajemství vnímáme špatné chování vůči druhým, ostudná či nestydatá tajemství souvisejí spíš s vlastním tělem, mentálním stavem, týkají se tedy osoby samotné. Provinilá tajemství produkují v člověku lítost a výčitky svědomí.
Ostudná tajemství ale něco zhoubnějšího pro psychiku – pocit bezmocnosti a bezcennosti. A právě změnit ostudné tajemství v pocit provinění je nejlepší cestou, jak sjednat nápravu.
Samozřejmě se člověk může také svěřit, ale musí důvěryhodné osobě, která této informace nezneužije a která umí citlivě naslouchat bez odsuzování.
Vina versus stud
„Téměř každý člověk v sobě nosí tajemství, ale ta mohou škodit naší celkové psychické pohodě, našim vztahům, a dokonce našemu zdraví. Jak utajovaní některých věcí může poškozovat psychiku, je přitom velmi málo probádáno… My jsme prozkoumali ostudu a vinu, dvě nejčastěji studované emoce související s vědomím sebe. Na rozdíl od základních emocí jako hněvu či strachu, které odkazují na něco mimo já, stud a vina se soustředí na já…“ vysvětluje autor studie doktor Michael Slepian z Columbia University.
Skrývání tajemství je podle něho silně ovlivněno tím, jak často člověk komunikuje s osobou, s níž to tajemství souvisí, před níž ho skrývá, nikoli s tím, jaké pocity se s tímto tajemstvím pojí.
„Pokud je tajemství tíživé, snažte si ho nebrat osobně, ale spíš si uvědomte, že odráží vaše chování, které lze změnit. A vždy je lepší cítit vinu než ostudu. Provinění motivuje člověka ke kroku, který má udělat příště, takže přesun od ostudy k pocitu provinění by mohl pomoci lidem lépe se vyrovnat se svým tajemstvím a hnout se kupředu,“ míní doktor Slepian.
Sledujte nás na sociálních sítích:
