Není tomu dávno, kdy byli celostní lékaři pranýřováni zastánci „tvrdé“ vědy, že pro svá tvrzení o vlivu negativního myšlení na fyzické zdraví, nemají důkazy. Celostní medicína přitom dlouhodobě upozorňuje na to, že fyzické tělo a mentální zdraví jdou ruku v ruce. A styl myšlení může zásadně ovlivnit zdraví. Vědci z Oxfordu a Exeteru pro tato tvrzení mají „tvrdé“ důkazy. Negativní myšlenky skutečně oslabují imunitní systém a zvyšují počet zánětů v těle.
Vědci z univerzit v Oxfordu a Exeteru rozdělili 135 zdravých dospělých do pěti skupin. Pouštěli jim různé audio instrukce. Před a po nich byli opakovaně zdravotně vyšetřováni a také byli dotazováni na to, jak se cítí, jak se vnímají, jestli by k sobě třeba byli milí, nebo se na sebe zlobí atd.
Dvě z pěti skupin, které dostávaly pozitivní instrukce nabádající k tomu, aby o sobě smýšlely pozitivně, byly k sobě milé a měly se rády, nejenže na tom byly po skončení experimentu psychicky lépe, ale prospívaly také fyzicky ve všech sledovaných vlastnostech. Naopak negativně zaměřené a kritické myšlení vedlo k zhoršení jak psychiky, tak fyziologických hodnot.
„Předchozí výzkumy dokázaly, že soucit se sebou a láska k sobě vedou k vyšší míře pocitů pohody a lepšímu mentálnímu zdraví. Ale nevěděli jsme, proč tomu tak je. Naše studie nám pomáhá chápat mechanismus toho, jak může vlídné smýšlení o sobě a chování k sobě odrážet negativní účinky stresu a nepříjemných událostí. Když dokážeme totiž vypnout tento režim ohrožení a strachu, posílíme tím imunitní systém a máme nejlepší šanci se uzdravit,“ tvrdí doktorka Anke Karl z University of Exeter.
Lepší než sport?
Tak jako negativní myšlenky imunitní systém poškozují, tak je prokázáno, že myšlení pozitivní má na naše tělo jasně kladný vliv. Nicméně. Není možné se stravovat nezdravě, prosedět celý den a být zdravý, i když je člověk ve svém myšlení pozitivní. Jde to spíš ruku v ruce. Pozitivní myšlení podporuje člověka ve zdravém chování.
„Naše studie spadá do řady rostoucích důkazů, které naznačují, že nastavení mysli, v tomto případě víra v to, jak moc cvičíme, může hrát výraznější roli pro zdraví, než to, kolik opravdu cvičíme,“ tvrdí profesorka Alia Crum ze Stanfordské univerzity.
Její výzkum vychází z teorie účinku placeba. Víra, že mi pomůže lék či léčebná metoda, je často mnohem účinnější než léčivá látka sama. Dokazují to výzkumy, během nichž pacienti dostávají místo léku tabletu bez účinné látky. Mnozí se uzdraví i tak, protože prostě tabletě věří a jsou pozitivně naladěni. To stejné platí o cvičení. Není důležité jen to, jestli se pohybujeme a kolik, ale jestli pohybu také věříme.
„Je na čase, abychom začali roli nastavení mysli při udržování dobrého zdraví a kondice brát velmi vážně. Ve snaze zůstat zdraví do vysokého věku a žít dlouho je důležité, abychom přijali za své zdravé styly chování a také zdravý styl myšlení o sobě a svém chování,“ dodává doktorka Crum.
Sledujte nás na sociálních sítích:
