Jeden se cpe vším možným a je pořád hubený, zatímco druhý se věnuje skladbě potravin, sportuje a stejně neshodí ani deko? Odpověď pomohli nalézt genetici z Cambridge. Přirozeně vyzáblí lidé mají totiž pro svou štíhlost geny. Nemusejí si tak hlídat konzumaci jídla a sport nemusí nijak přehánět, a stejně jsou štíhlí. Většina populace takové štěstí nemá. Bohužel je tu také hrstka jedinců, kteří mají naopak geny pro silnou obezitu.
Zatímco genetickému pozadí obezity se věnuje ve vědě spousta prostoru dlouhodobě, málo genetiků se zaměřilo na dědičnou podstatu štíhlosti.
Výhodné a nevýhodné geny
Srovnáním šestnácti set osob s BMI do osmnácti – tedy doslova vyzáblých – s DNA dvou tisíc vážně obézních a deseti tisíc osob s normální postavou, objevili genetici z Cambridgeské univerzity několik oblastí v DNA, které štíhlost řídí.
„Tento výzkum dokazuje mezi prvními, že zdraví hubení lidé jsou geneticky štíhlí, protože mají méně nevýhodných genů, které zvyšují riziko nadváhy či obezity, ne protože jsou morálně silnější, ale protože mají výhodu mimo volní jednání. Je jednoduché přijít s odsouzením a kritikou lidí kvůli jejich tělesné hmotnosti, ale věda dokazuje, že je to celé mnohem složitější. Máme mnohem menší schopnost ovládat svou hmotnost a tvar těla, než si myslíme,“ tvrdí profesor Sadaf Farooqi z Cambridgeské univerzity.
Stejné geny, jiná postava?
Tělesnou hmotnost a tvar postavy řídí celá řada genů. Některé přispívají ke štíhlejší postavě, jiné naopak podporují ukládání tuků. Lidé jsou v tomto velmi variabilní mezi sebou. Někdo má spoustu genů pro štíhlost, takže je stále hubený bez gramu tuku, i když normálně jí a moc se nepohybuje, někdo má naopak spoustu genů pro obezitu, takže musí přísně hlídat přijatou energii, neustále cvičit, ale nikdy nebude štíhlý jako majitelé hubených genů.
A pak je tu celá směs přechodů mezi oběma póly. Je to tedy kontinuum tvarů a postav. A dva lidé se stejnou sestavou můžou vypadat různě podle toho, do jaké míry pak nechají na geny působit prostředí. Jestli se tedy stravují zdravě a cvičí, nebo se cpou tučnými a sladkými pokrmy a moc se nepohybují.
Bohužel těm, kdo mají vrozenou tendenci přibírat, moc nepomáhají fotky na sociálních sítích těch, kteří mají přirozenou tendenci být jako anatomický atlas. Ti přitom tíhnou často k posilování a vystavování se na odiv, protože výsledky cvičení jsou na nich ihned a výrazně vidět.
Omluva pro obezitu? Ani náhodou!
„Tohle je důležitá a velmi důkladně vedená studie potvrzující to, že závažná obezita je často geneticky určená, a dokazuje také přesvědčivě, že ti, kdo jsou přirozeně velmi štíhlí, jsou geneticky odlišní od většiny populace,“ uvedl v komentáři pro BBC profesor Tom Sanders z Londýnské univerzity.
Autoři ale zdůrazňují, že jejich výsledky nejsou důvodem k lenivosti a omlouvání obezity. U většiny populace je totiž obezita výsledkem nezdravé stravy a nedostatku pohybu, přičemž pohyb a vyvážená strava jsou nezbytné pro zdraví srdce a cév a celkovou kondici. Jen velmi malá hrstka obézních je obézních kvůli genetické nevýhodě.
Sledujte nás na sociálních sítích:
