Vědci z Harvardovy univerzity provedli velmi rozsáhlou analýzu vlivů na rozvoj 560 různých onemocnění. Ve studii bylo zahrnuto pětačtyřicet milionů Američanů a šestapadesát tisíc dvojčat, která slouží především k potvrzování genetických vlivů. Z analýzy vyplývá, že čtyřicet procent onemocnění řídí hlavně geny, třeba demenci či potíže s plodností, naopak čtvrtinu chorob řídí hlavně vlivy prostředí, dýchací potíže či potíže s očima. Zbývající díl nemocí je výsledkem součinností obou faktorů.
Žádného jedince nelze definovat součtem jeho DNA ani součtem podmínek jeho prostředí.
Těsný vztah
Ani jednovaječná dvojčata si nejsou dokonale podobná, i když na první pohled má člověk problém je od sebe rozlišit. I když mají stejnou DNA a žijí ve stejné rodině a ve stejném prostředí, stejně na ně působí drobně odlišné podmínky a tím pádem se to projeví na jejich těle.
Vědci vědí dávno, že vlivy prostředí ovlivňují funkce určitých genů a určité geny ovlivňují to, jak budou vlivy prostředí formovat tělo a jeho funkce. Lékaře ale dlouho zajímá, zda onemocnění propukne spíš kvůli vrozeným dispozicím kódovaným v DNA, nebo zda jde především o vliv podmínek – chudoba, znečištěné ovzduší velkých měst, stres, hluk, špatná strava, kouření, nedostatek pohybu apod.
Geny versus prostředí
Autoři z Harvardovy univerzity provedli velmi rozsáhlou analýzu a došli k nejednoznačnému závěru. Některá onemocnění jsou spíš geneticky podmíněna, je jich asi čtyřicet procent z oněch 560 zkoumaných. Jiná jsou ovlivněna spíš vlivem prostředí a je jich asi čtvrtina.
Kupříkladu změna podnebí a rostoucí teploty vzduchu ovlivňují rozvoj stovky onemocnění víc než jiné vlivy prostředí a geny. Obezita nejvíce souvisí se socioekonomickým postavením rodiny a jedince (bohatí a vzdělaní jsou štíhlejší než chudí a s nižším vzděláním). Vnější vlivy mají hlavní slovo při rozvoji artritidy, chorob očí a dýchacích cest.
Naopak geny řídí především onemocnění mozku, neurologické potíže včetně demence, a dále onemocnění pohlavní soustavy.
„Celkově však lze říci, že geny jsou silnějším vlivem na většinu onemocnění než prostředí,“ tvrdí autoři z Harvardovy univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
