Pro kvalitní odpočinek mozku a celého těla není nezbytná jen správná délka spánku v rozmezí sedmi až devíti hodin, ale především dostatečně dlouhá doba strávená ve fázi tzv. pomalých mozkových vln. Podle amerických neurologů přitom nedostatečně krátká doba strávená v této fázi naznačuje rozvoj Alzheimerovy choroby. A projevuje se to tím, že člověk dlouho pospává a dopřává si šlofíka i během dne.
Tito jedinci, kteří netráví dostatečně dlouhou dobu ve fázi hlubokého spánku, mají vyšší hladinu toxických bílkovin tau v mozku. Tyto bílkoviny přímo souvisejí s rozvojem Alzheimerovy choroby.
„Klíčem je, že nejde o celkovou délku spánku, která souvisí s množstvím tau v mozku, ale s celkovou délkou fáze pomalých vln, která odráží kvalitu spánku. Lidé se zvýšenou hladinou tau spí déle v noci a pospávají i během dne, ale nemají dostatek kvalitního spánku,“ tvrdí doktor Brendan Lucey z Washington University Sleep Medicine Centre.
Vztah kvality spánku a rozvoje neurologických onemocnění zajímá odborníky dlouhodobě. Vědí, že lidé spící nedostatečně kvalitně častěji trpí demencí. Ale stále tento vztah ještě nechápou přesně. Dosud se soudilo, že pro rozvoj demence je klíčová délka spánku. Jenže nejde ani tak o to, kolik hodin člověk spánkem stráví, ale jak kvalitní ten spánek je. Tedy jaké fáze během noci mozek prodělává.
Neobvyklé příznaky
Pospávání a odpolední šlofík ale nemusejí být jediné neobvyklé ukazatele, které by mohly ukazovat na Alzheimerovu chorobu. Toto onemocnění má řadu neobvyklých příznaků, jež by si s ním člověk nejspíš ani nespojil. Které k nim také patří?
Ačkoli by se mohlo zdát, že demence a četnost padání u seniorů nijak nesouvisí, opak je podle studie uveřejněné v časopise Journal of Alzheimer’s Disease pravdou. V rámci výzkumu sledovali autoři 125 seniorů a monitorovali u nich pády. Když se poté zaměřili na snímky mozku účastníků studie, zjistili, že ti, kteří padali nejčastěji, měli na mozku změny charakteristické právě pro začínající Alzheimerovu chorobu.
Řada lidí předtím, než u nich nemoc plně propukne, začne ve zvýšené míře jíst – aniž by se to však projevilo na jejich postavě (naopak mnozí ještě hubnou). I proto si někteří odborníci myslí, že v souvislosti s tímto onemocněním dochází ke změně v metabolismu. Může se také stát, že pacienti jedí i věci, které rozhodně k jídlu nejsou. To proto, že jim jejich mozek neřekne, co je poživatelné, a co ne.
Podobně jako malé děti, také lidé v počátcích Alzheimerovy choroby nerozumějí sarkasmu, i když jej sami celý život rádi využívali. Také vaši rodiče či prarodiče berou každou vaši ironicky myšlenou poznámku zcela vážně, takže je vždy musíte ujišťovat, že „jste to tak nemysleli“? Podle studie Kalifornské univerzity za to mohou některé ze změn na mozku, k nimž dochází v souvislosti s propukající demencí.
Zdá se vám babička (nebo dědeček) poslední dobou smutná, bez chuti do života a radosti? U lidí s počítající Alzheimerovou chorobou se velmi často objevuje také deprese, a to i v případech, kdy jimi pacient nikdy předtím netrpěl. Nemávejte nad tímto stavem rukou – léčba deprese může podle některých odborníků u seniorů zpomalit nástup demence (i když je to zatím jen teorie, rozhodně by se neměla podceňovat).
Sledujte nás na sociálních sítích:
