Němečtí vědci prokázali, že skladba střevních bakterií a zřejmě výskyt určitých druhů a jejich zvýšený počet můžou ovlivňovat rozvoj roztroušené sklerózy. Zatím není jasné, zda hrají přímo primární roli, týmu z Mnichova se ale pokusy s hlodavci a lidskými pacienty podařilo prokázat, že střevní bakterie nemocného člověka mohou vyvolat onemocnění u myší.
Autoři z Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově najali dvojčata trpící roztroušenou sklerózou. Jednovaječná dvojčata proto, aby vyloučili vliv DNA na rozvoj onemocnění. Ta sloužila jako zdroj střevních bakterií pro pokusy s myšmi.
Mocná imunita
Autoři použili mláďata myší porozená císařským řezem, která byla vychována ve sterilním prostředí, aby se nemohla nakazit střevními bakteriemi matky či jiných myší. Těmto pak implementovali střevní bakterie dvojčat a sledovali, co se bude dít.
Myši, které dostaly střevní mikrobiom nemocných dvojčat, později vykazovaly symptomy roztroušené sklerózy. Jejich imunitní systém atakoval buňky v mozku a ovlivňoval jejich funkci tak, že myši ochrnuly na končetiny. Podobně jako je tomu u lidí. Postupným poškozováním nervových buněk dochází k paralýze.
Tým doktorky Lisy Ann Gerdes pak analyzoval DNA střevních bakterií dvojčat i myší, aby odhalil možné vazby na rozvoj roztroušené sklerózy.
Bakterie v centru pozornosti
„Myší model nám umožňuje sledovat ranou fázi rozvoje onemocnění. To znamená, že můžeme sledovat střevní systém, imunitní systém a jejich interakce s mozkem,“ uvedla doktorka Gerdes v rozhovoru pro DW.
V posledních letech se výzkumu interakce mezi střevními bakteriemi, imunitním systémem a mozkem věnuje stále více pozornosti. A vyplývá na povrch, že střeva a jejich složení fungují jako pomyslný druhý mozek, jehož činnost velmi významně ovlivňuje nejen imunitní systém, ale také nervový systém v hlavě.
Sledujte nás na sociálních sítích:
