Nedostatek pohybu zkracuje život

O nové epidemii zvané nedostatek pohybu se v populaci ví, její fatální důsledky však stále podceňujeme. Přitom pohyb potřebujeme ke svému životu stejně jako dýchání, jídlo, pití nebo spánek. Pokud cokoliv z toho chybí, je to pro náš život ohrožující. Negativní následky absence pohybu se ale neprojeví hned, přicházejí se zpožděním, proto máme často tendence je podceňovat.

„Začněme se více hýbat v běžném životě, vždyť nemusíme hned běhat maraton, stačí aspoň chodit co nejvíc pěšky, jezdit na kole místo autem, ignorovat výtahy a jezdicí schody, a hlavně působit výchovně na děti a jít jim i v tomto směru příkladem. Vytvořme ve společnosti příznivé prostředí pro pohyb ve školách i místech, kde žijeme,“ apeluje Jana Havrdová, prezidentka svazu aerobiku a fitness.

Pro zdraví srdce i delší život

 „Aby člověk v dávné minulosti přežil, musel lovit, a tak měl o pravidelný pohyb postaráno. Současný technický pokrok však přirozený pohyb redukoval, a tak dnes průměrný Američan ujde denně zhruba 400 metrů, Čech 1000 až 2000 metrů. Jenže naše základní denní potřeba je 4000 až 6000 metrů a u dětí je doporučován dokonce dvojnásobek těchto hodnot,“ připomíná profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Problém podle něj spočívá hlavně v tom, že množství pohybu z hlediska biologické potřeby člověka kleslo pod doporučovanou úroveň, a tak stoupá obezita, výskyt alergií, vysokého krevního tlaku a dalších onemocnění. Sedavý životní styl, nedostatek pohybu a nevhodná strava jsou příčinou snižující se zdatnosti a zhoršujícího se zdravotního stavu populace.

„Dalším smutným faktem je, že kardiovaskulární nemoci jsou v České republice statisticky hlavní příčinou úmrtí vůbec, přitom právě pohyb je jejich nejlepší prevencí a pozitivní změna nastává už tehdy, když se začneme hýbat 4 až 6 hodin týdně. Jestliže tedy chceme být zdraví a žít kvalitně, musíme mít přiměřenou úroveň tělesné zdatnosti. A pozor: tento faktor podle průzkumů ovlivňuje i naši pracovní výkonnost a váže se na něj i procento selhání v případě stresu. Pohyb totiž působí jako zázračná voda – když se člověk hýbe, je zdravější a prodlužuje si délku kvalitního života,“ podotýká Václav Bunc.

Bez pohybu chátráme

Bez dostatečné dávky pohybu tělo chátrá. Je prokázáno, že od 25. roku začíná docházet u necvičícího jedince v průměru až k 7% ztrátě svalové hmoty za dekádu, která je nahrazována tukovou tkání. Po 65. roku věku je to tedy už 30 % a ve věku 80 let dokonce 60 %! Přitom by stačila pohybová zátěž 90 až 120 minut týdně, aby svalová hmota neubývala. Pokud se budeme hýbat 3 až 5 hodin týdně se střední intenzitou, dokážeme podle průzkumů snížit hmotnost o 10 % a tělesnou zdatnost zvýšit o 10 až 15 %.

A nemusí se přitom jednat o žádné náročné sporty. Za ideální pohyb považují odborníci pravidelnou chůzi a bylo prokázáno, že kromě lepší kondice může 1,5kilometrová procházka denně v proměnlivém terénu snížit riziko Alzheimerovy choroby na polovinu, 10 000 kroků denně pak snižuje riziko onemocnění diabetem 2. typu až o 30 %!

Když promluví čísla

Podle aktuálních informací je v České republice 1,1 mil. diabetiků a ročně jich přibývá 40 až 60 tisíc – prognóza pro rok 2030 je 2 miliony diabetiků. Každé 8. dítě je obézní, u dospělých Čechů má víc než 50 % problémy s nadváhou a 30 % dospělých je obézních. Obezita přitom zkracuje život asi o 7 let, demotivuje jedince k pohybu a jeho absence má za následek zkrácení délky života o další 2 roky. To jsou alarmující fakta, za nimiž podle odborníků stojí neblahý trend posledních let, kterým je nedostatek pravidelného pohybu.