Smog umí zabíjet. Jak se účinně chránit?

Informace o civilizačních chorobách se na nás neustále hrnou ze všech stran – dýchací potíže jako astma či bronchitidy, lupénka a ekzémy, onemocnění oběhového systému, nespavost a deprese, nádorová onemocnění. Seznam zdravotních obtíží způsobených moderním stylem života ve městech s ne zrovna ideálním stavem životního prostředí se neustále rozrůstá. I když má řada z nich i genetický základ, u mnoha jiných lze riziko snížit dodržováním určitých doporučení. Omezení účinků znečištěného vzduchu na náš organismus je jedním z nich. Nedýchejte jedy, když nemusíte.

Historie se opakuje?

Nejvíce ohrožení účinky smogu jsou především lidé pohybující se v místech, kde je stav znečištění ovzduší alarmující. V tuzemsku na tom ještě nejsme tak špatně, jako třeba v indické metropoli Dillí – tamější obyvatelé denně přijmou z ovzduší stejnou dávku škodlivin, jako kdyby vykouřili 50 cigaret! U nás naštěstí není situace až tak dramatická, nicméně V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech našeho území k nejhorším v Evropě. Po roce 1989 přišla opatření zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích, díky nimž došlo ke snížení zamoření vzduchu látkami jako oxid siřičitý, oxidy dusíku a prachové částice.

Po roce 2000 ale došlo k obrácení trendu a koncentrace mnohých zatěžujících látek naopak vzrostly. Roste i výskyt onemocnění se znečištěním souvisejících. Například podle Státního zdravotního ústavu ČR se za posledních 20 let zvýšil výskyt astmatu u dětí více než dvakrát, což znamená, že astmatikem je nyní každé desáté české dítě! Jak také potvrdila studie organizace UNICEF, dlouhodobé vystavení smogu znamená podstatné riziko pro správný vývoj dětského mozku. Děti pak dosahují horších výsledků, než jejich spolužáci vyrůstající v neznečištěném ovzduší.

V současnosti mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří – podobně jako v dalších zemích Evropské unie – zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina Čechů je vystavena koncentracím těchto látek překračujícím platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu je velkým problémem také znečištění benzo(a)pyrenem a v dopravně zatížených oblastech jsou překračovány limity pro oxid dusičitý.

Jak nám škodí smog

Smog je člověkem způsobené znečištění atmosféry a nejčastěji obsahuje dým, průmyslové výpary a škodlivé plyny. Vzniká za nepříznivých povětrnostních podmínek, zejména při inverzi, kdy se kumulují škodliviny v určitých místech ve městech a průmyslových oblastech. Naše zdraví ovlivňuje smog nejprve na úrovni dýchacího systému: zhoršuje astma, působí i jiné potíže s dýcháním a mnohdy nenávratné poškození plic.

Přes plíce pak do těla vstupuje nejen potřebný kyslík, ale také rozmanitá směsice látek, které působí přinejmenším únavu, v horším případě i propuknutí složitých problémů s oběhovým systémem či zhoubné nádorové bujení. Právě tyto nemoci systémového charakteru se stávají mnoha lidem osudnými.

Mezi skupiny osob nejvíce ohrožených smogem patří děti a těhotné ženy. Dále starší lidé a všichni, kdo trpí chronickým onemocněním dýchacího ústrojí, tedy astmatem nebo chronickou obstrukční chorobou plic. Ohroženi jsou také lidé s kardiovaskulárními nemocemi a všichni, kdo jsou oslabení například stresem, kouřením, špatným stravováním, proběhlou nemocí apod.

Můžeme se vůbec chránit?

Pokud patříte mezi rizikové skupiny, určitě se vyplatí sledovat smogové zpravodajství. Stav ovzduší se totiž velmi mění v závislosti na počasí. Jsou dny, kdy je radost se zhluboka nadechnout a je prospěšné si i ve městě zasportovat, střídají je však etapy, kdy je lepší pobyt mimo budovy omezit na minimum. Nejspolehlivějším zdrojem aktuálních informací je v ČR web Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz nebo jejich telefonní linka 900 300 900. Co tedy (ne)dělat, když zjistíte, že je ve vaší oblasti zhoršená smogová situace?

• Omezte pobyt venku, zejména v časech mezi 6.–10. a 16.–20. hodinou. Při pobytu venku nevyvíjejte velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání – tedy fyzickou práci a sport.
• Omezte větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrejte krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3–4krát denně.
• Omezte provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s barvami, laky, lepidly, organickými rozpouštědly nebo spreji s hnacími plyny.
• Čistěte interiérový vzduch. S větráním pouštíme dovnitř samozřejmě i nečistoty. Pomůže kvalitní čistička vzduchu.
• Zahajte včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží.
• Mezi přírodní metody patří dostatečný příjem tekutin (důležitý pro odvod odpadních pátek z těla), vzduch čistící pokojové rostliny jako aloe vera či a inhalace páry s esenciálními oleji – například eukalyptus pomáhá zklidnit podrážděné sliznice dýchacích cest.