Biorytmy v těle jsou řízeny střídáním světlé a tmavé části dne. Lidé však tyto vnitřní hodiny nemají nastaveny shodně. Kvůli odlišným genům se proto společnost dělí na tzv. skřivany, sovy a jedince stojící mezi oběma skupinami. Podle britských vědců však právě sovy nejsilněji doplácejí vlastním zdravím na společenské nastavení vyhovující skřivanům. Kupříkladu ženy sovy onemocní kvůli této disharmonii rakovinou prsu častěji ne ženy skřivanky.
Podle epidemiologů z University of Bristol připadá na každých sto žen ranních ptáčat o jeden případ rakoviny méně než na každých sto žen nočních ptáků. A souvisí to právě s tím, že společnost je nastavena na vstávání ráno, zatímco sovám vyhovuje vstávat až před polednem. Nemají však problém fungovat déle do noci.
Výsledkem je, že u ženy skřivana je riziko rakoviny prsu o čtyřicet až osmačtyřicet procent nižší než u ženy sovy.
Ale rakovina prsu hrozí více také ženám, které tráví v posteli déle než doporučených osm hodin denně. Riziko s každou další hodinou roste o dvacet procent.
„Nesoulad mezi našimi společenskými hodinami a našimi biologickými hodinami může zvyšovat riziko onemocnění,“ uvedla jedna z autorek výzkumu doktorka Rebecca Richmond v rozhovoru pro deník The Independent.
Riziko i pro psychiku
Nejen onemocnění těla mohou být s nesouladem bilogických hodin a nároků společnosti. Také naše psychika trpí. Vědci z Colorada například prokázali, že ženy sovy kvůli rozladění biorytmů trpí mnohem častěji depresemi.
Tým z Boulderu vyšetřil dvaatřicet tisíc žen a rozdělil je do tří skupin podle toho, kdy chodily spát a kdy vstávaly. Ve skupině žen, které vstávaly brzy ráno a chodily brzy večer spát a jimž se přezdívá skřivani, bylo mnohem méně trpících depresí. Ve sledovaném vzorku bylo sedmatřicet procent "skřivanek", deset procent sov a třiapadesát procent patřilo někam mezi obě skupiny.
Podle autorů mohou mít na vyšší riziko rozvoje deprese u sov vliv dva faktory. Jednak tito lidé častěji ponocují, jsou tedy aktivní v temnou část dne a část světelné etapy dne prospí, takže mohou mít méně slunečního záření a světla. A ví se, že lidé žijící v temných oblastech světa (kupříkladu Skandinávci), častěji trpí depresemi.
Ale na rozvoj depresí může mít vliv také rozladění osobních biorytmů a rytmů společnosti, kdy sovy musejí vstávat do práce, když mají ještě noc. A protože nejsou schopny usnout brzy večer, jejich spánek je většinou kratší než u skřivanů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
